Nejkrásnější hrady a zámky na světě

V historii sloužily hrady jako obrana před nájezdy nepřátel a zámky jako reprezentativní sídla panovníků. Mnoho z nich se dochovalo, proto se můžeme jejich krásou kochat i dnes.

reklama

Hunedoara

Kde stojí: Rumunsko

Výstavba: 1440–1446, 1458–1480

Goticko-renesanční hrad Hunedoara je též známý jako Korvínův hrad. Jeho název pochází od města Hunedoara, u kterého stojí. Svou rozlohou se řadí mezi největší hrady v celé Evropě.

reklama

Před jeho výstavbou se na místě nacházelo opevnění z dob Římanů, kteří zde okolo roku 106 n. l. těžili železo.

Panství věnoval Vajkovi Hunyadimu král Zikmund Lucemburský v roce 1409. Samotný hrad byl založen o několik desítek let později na příkaz Jánose Hunyadiho na místě tvrze postavené Karlem I. Robertem.

Impozantní stavba je charakteristická svými vysokými věžemi, baštami, pestrobarevnými střechami nebo balkony zdobenými sochami. Věže sloužily nejen pro obranné účely, některé z nich se staly i věznicemi. V jedné z nich byl údajně sedm let vězněn i slavný Vlad III. Dracula.

U kaple se nachází 30 metrů hluboká studna, vykopaná třemi tureckými vězni, kterým jejich věznitelé slíbili po dokončení práce svobodu. Když ale práci dokončili, majitelé hradu je zabili.

Hrad Dunrobin

Kde stojí: Skotsko

Výstavba: 14. století, 1835–1850

Výstavba skotského hradu Dunrobin sahá až do středověku, svou dnešní podobu získal o několik století později, mezi lety 1835 až 1850, a výrazně se na ní podílel významný britský architekt Charles Barry, který má na svědomí i architekturu Westminsterského paláce.

Tento stavitel se inspiroval hlavně francouzskými hrady na řece Loiře. V současné době má nejvyšší věž s vchodem do pevnosti výšku 41 metrů. Hrad má celkem 189 pokojů, přičemž i dnes si v nich návštěvníci mohou prohlédnout původní nábytek, sochy nebo obrazy.

Během druhé světové války sloužil hrad jako nemocnice pro námořnictvo a v letech 1965–1972 dokonce jako chlapecký internát.

U hradu se nachází také zahrada, kterou taktéž navrhl Chalres Barry. Inspirovaly ho zahrady kolem zámku ve Versailles. Roste tu mnoho druhů rostlin včetně exotických kousků ze vzdálených světadílů.

Zámek Chambord

Kde stojí: Francie

Výstavba: 1519–1547

Zámek Chambord patří k těm největším zámkům na řece Loiře ve střední Francii. Vznikl na objednávku Františka I. Francouzského mezi lety 1519 až 1547. Původně měl sloužit jako lovecký zámeček, postupem času ale získal svůj majestátní vzhled.

Podle některých informací měl na jeho podobu vliv i Leonardo da Vinci, který v té době působil na dvoře Františka I. jako architekt. Před zahájením výstavby ale zemřel.

Od počátku se muselo 1800 dělníků potýkat s problémy, jelikož místo bylo vybráno v mokřadech. Pracovníci tak museli do měkké půdy zatloukat dubové kůly do hloubky až 12 metrů.

I přesto vznikl zámek, který ukrývá 440 místností, 80 schodišť, 365 komínů a 800 tesaných hlavic sloupů. Interiéru dominuje hlavně dvojité schodiště v centru stavby. Jeho dvě vzájemně propletené spirály dosahují šířky 8 metrů.

František I. na zámku strávil pouhých 72 dnů. V 18. století sloužil jako kasárna, o století později jako polní nemocnice. Během druhé světové války zde byly uskladněny umělecké sbírky pařížského muzea v Louvru.

Hrad Hochosterwitz

Kde stojí: Rakousko

Počátek výstavby: 860

Rakouský hrad Hochosterwitz se nedá přehlédnout. Stojí na strmé dolomitové skále přibližně 20 km severovýchodně od města Klagenfurt. Na místě byly objeveny archeologické nálezy už z rané doby bronzové.

První dochovaná písemná zmínka pochází z roku 860, kdy král Ludvík II. Němec daroval část majetku salzburské arcidiecézi. V druhé polovině 15. století ho pak získal Fridrich III. Habsburský.

Hrad v té době musel čelit mnoha tureckým útokům, zachránila ho hlavně jeho poloha na skále, a také unikátních 14 bran, postavených za sebou na přístupové cestě. Z druhé strany vede strmá stezka, která se nazývá Stezka bláznů. Dnes hrad vlastní rodina Khevenhüllerů.

Velmi navštěvované je zdejší muzeum se sbírkou zbraní, které vyrábějí kováři ze starobylé kovářské rodiny Schmidberherů, a to už přes 450 let. Poslední z rodu Hans Schmidberger je dodává například pro vatikánskou Švýcarskou gardu.

Alcázar v Seville

Kde stojí: Španělsko

Počátek výstavby: 712

Královský palác Alcázar se nachází ve městě Sevilla ve španělské autonomní oblasti Andalusie. Původně se jednalo o maurskou pevnost, postavenou Almohady na místě, které původně obývali nejprve Římané a později Vizigóti.

V roce 884 přispěla pevnost i k odrážení vikinské invaze do města. Po dobytí Sevilly Ferdinandem III. v roce 1248 se pak z paláce stalo královské sídlo.

Palác i dodnes udivuje svojí orientální bohatostí a je považován se za jednu z nejvýznačnějších ukázek mudéjarské architektury na Pyrenejském poloostrově.

V přilehlých zahradách se dříve nacházela voda v podobě zavlažovacích kanálů, fontán, vodních nádrží nebo bazénků.

Nejvyšší patra paláce i dnes využívá královská rodina jako svou oficiální rezidenci, a jedná se tak o nejstarší užívané královské sídlo v Evropě. Stavba se v roce 1987 dostala na seznam UNESCO.

Červená pevnost

Kde stojí: Indie

Výstavba: 1639–1648

V Indii se nachází dvě červené pevnosti. Jedna stojí v Novém Dillí a druhá, starší, v Ágře. Ta měla původně sloužit jako vojenská pevnost, kterou vybudoval v roce 1565 císař Akbar Veliký.

Posléze ale z této stavby vyrostlo sídlo sultána, obehnané vysokými zdmi z červeného pískovce. Hradby dosahují délky 2,5 km po celém obvodu a sahají až do výšky 21 metrů.

Uvnitř pevnosti se nachází mohutná Amar Singhova brána a unikátní jsou i soukromé paláce sultánových manželek. Nejznámější je palác Džahángirí Mahal, postavený v roce 1570. Před ním stojí velká mramorová kašna, v níž se údajně koupala císařovna Núrdžahán.

Hradby lemuje příkop, který kdysi býval naplněný vodou. Také jednotlivé paláce byly propojeny vodním kanálem, který sloužil jako osvěžovač vzduchu.

Versailles

Kde stojí: Francie

Počátek stavby: 1688

Několik desítek kilometrů od Paříže stojí jeden z nejkrásnějších zámků na světě. Zámek Versailles, který nechal vybudovat francouzský král Ludvík XIII. Ten velmi rád lovil ve versaillských lesích, a proto zde v roce 1624 koupil pozemek.

O několik let později pak na místě vyrostl lovecký zámeček. K největšímu rozmachu došlo za vlády Ludvíka XIV., který zámek přestavěl na královskou rezidenci a vytvořil i zahrady pro různé slavnosti.

Oficiálním sídlem královského dvora se stal v roce 1682. Celkově se v něm nachází 2300 pokojů, 67 schodišť a 5210 kusů nábytku. Nejkrásnější místností v zámku je 79 metrů dlouhý Zrcadlový sál.

Sedmnácti oknům vedoucích do zahrad odpovídá sedmnáct zrcadel na protější stěně.

Na stavbě pracovalo 36 000 dělníků. Kvůli úrazovosti zde musela být zřízena nemocnice. Jeho údržba stála asi 25 % veškerých vládních příjmů Francie.

Neuschwanstein

Kde stojí: Německo

Počátek výstavby: 1869

Zřejmě ten nejpohádkovější zámek stojí v Německu a jmenuje se Neuschwanstein. Jako své útočiště ho nechal postavit král Ludvík II. Bavorský.

I když na první pohled vypadá jako středověký hrad, jedná se o zámek postavený až v roce 1869. Na stavbě pracovaly tři stovky dělníků a spotřebovalo se na ni celkem 465 tun mramoru, 1550 tun pískovce a téměř půl milionu cihel.

Zámek stál krále 6 000 000 marek, panovník se kvůli sídlu velmi zadlužil. Nejproslulejší místností je trůnní sál, zhotovený podle vzoru istanbulské mešity Hagia Sofia. Samotný trůn z čistého zlata a stříbra si navrhoval Ludvík sám. Jeho zhotovení se ale nedožil.

Ludvík používal na zámku v té době přelomové technologie, jako bylo centrální horkovzdušné topení, automatické splachování záchodu nebo telefon. Král si dokonce nechal vybudovat u své pracovny malou umělou jeskyni.

Pražský hrad

Kde stojí: Česká republika

Počátek výstavby: 9. století

Pražský hrad je už od 9. století sídlem českých knížat, králů a prezidentů republiky. Podle Guinnessovy knihy rekordů se jedná o největší doposud obývaný hradní komplex na světě.

Součástí hradu je také katedrála svatého Víta, ve které se nechávali korunovat čeští králové. První zmínky o výstavbě se datují do roku 885, kdy zde kníže Bořivoj I. založil kostel Panny Marie.

Hradiště vzniklo až za vlády Spytihněva I. O největší rozvoj hradu se zasloužili král Přemysl Otakar II. a také Rudolf II., který si Pražský hrad zvolil jako svou hlavní trvalou rezidenci. Po roce 1918 se stal hrad i sídlem prezidentů.

Podle pověsti i na Pražském hradě straší. Uvedl to i ve svém životopisu Karel IV., který prý na vlastní oči viděl, jak neviditelná ruka vrhla číši s vínem přes celou místnost. Ta se pak roztříštila na mnoho kousků.