Děti tiše sedí a upírají zraky na babičku. „Na vydry si dejte pozor, mění se v krásné ženy a svádí muže,“ uzavírá stařena děsivý příběh. Podle japonských legend se totiž rozpustilí chlupáči vmísí mezi lidi, kde si vyberou cíl. Ten následně zabijí a sežerou!
Hravá, roztomilá, ale také s velmi ostrými zoubky. Takové jsou vydry ve zkratce. I přesto populace vyder bohužel ubývá. Z celkových 13 druhů je většina na seznamu ohrožených zvířat!
Mňam, mořský ježek!
Alfou a omegou jejich životů je samozřejmě voda, kde některé druhy stráví prakticky celý život. A tak je matka příroda pořádně vybaví. Kapacita vydřích plic je až trojnásobná v ohledu na stejně velké savce.
Díky tomu někteří jedinci vydrží bez vzduchu klidně i osm minut. Pod hladinou hledají potravu, což je další zvláštnost týkající se vyder. Drobní živočichové denně spořádají i 30 % své hmotnosti, a tak šmejděním po jídle stráví klidně i pět hodin.
Nepohrdnou žábou, rakem či krabem. Biologové dokonce zjistí, že některé vydry umí používat drobné kameny, aby si otevřely různé mušle a škeble. V kombinaci s ostrými zuby a pevným stiskem jde o vražednou kombinaci. Vydří gurmáni zařadí do svého jídelníčku také mořské ježky.
Spáči na vlnách
Další důležitou částí jejich tělesných schránek je srst, o níž neustále pečují. V případě mořských vyder, které se pohybují u břehů Aljašky, je to de facto nástroj k přežití. Na rozdíl od tuleňů nedisponují podkožním tukem, který by dokázal izolovat chlad.
Ale i tady přichází ke slovu příroda, která vydry vybaví kožichem. V některých případech se jedná až o 200 000 chlupů na jeden čtvereční centimetr! Když ještě zůstaneme u čísel, vydra říční, na níž můžeme vzácně narazit i u nás, je spíše chudý příbuzný.
Srst má mnohem řidší, samotná vydra dorůstá až 120 centimetrů a na váze by ji ručička ukázala maximálně 15 kilogramů. Mořští kolegové mají čísla podstatně vyšší, v případě hmotnosti klidně i trojnásobná!
Další rozdíly nacházíme v chování, protože mořské vydry často za celý život nevylezou z vody! V moři baští, rozmnožují se a dokonce i spí. Často jsou viděny, jak leží na hladině a drží se za tlapky s jinými vydrami.
Důvod tkví v mořských proudech, které by mohly jedince odnést i desítky kilometrů daleko! Vydra říční zase do vody míří při hledání potravy. Své domovy má totiž v norách na březích řek.
Nechutná trofej
Populace vyder ale neútěšně klesá. Na vině je především lov, který zažívá boom v minulých stoletích. Kožešina se totiž stává cennou komoditou a hlavně společenským standardem. Taková čínská císařská rodina si na vydřích doplňcích doslova zakládá.
Tradici lovu vyder najdeme ale i v Anglii, například v 60. letech 20. století ochránci přírody zaznamenají, že je uloveno na 1000 nevinných vyder za pouhé čtyři roky! Pytláci si jako trofej zavěšují na krk kost z vydřího penisu. Většina států se ale za asistence zákonů snaží drobného chlupáče chránit.
