Představte si, že žijete v zemi, kde vám prakticky ustavičně někde vysoko nad hlavou krouží bombardéry osazené jadernými bombami. Taková byla realita v USA 60. let.
Strategické letecké velení totiž v té době udržovalo třetinu bombardérů v pohotovosti a část z nich byla neustále připravená ve vzduchu, aby armáda zkrátila reakční dobu na minimum a mohla rovnou přejít do protiútoku.
Ani ta nejpřísnější bezpečnostní nařízení ale nemohou vyloučit nehodu.
Máme díru v křídle!
Obyvatelé Severní Karolíny spali, když se 24. ledna 1961 vznesl z nedalekého letiště skoro padesátimetrový bombardér B-52. Nesl dvě jaderné pumy a v rámci pravidelné hlídky měl naplánováno i tankovaní ve vzduchu.
To ale muselo být přerušeno, neboť se ukázalo, že letoun má prasklinu v křídle a ztrácí palivo. Než se bombardér stačil vrátit na letiště, piloti nad ním ztratili kontrolu a museli se katapultovat.
Z osmičlenné posádky přežilo pět mužů a než se stroj rozbil v bavlníkových plantážích, opustily jeho útroby také obě bomby.
Nechtěné bombardování USA
Dvojice bomb vypadla z rozpadajícího se letadla ve výšce zhruba 500 metrů. Okamžitě po nehodě byl vyslán tým, který je měl najít a zjistit, co se stalo.
První objevil nedaleko města Goldsboro, její padák se zachytil ve větvích stromu a ničivá zbraň visela na provazech nad zemí.
Expert Jack Revelle, který byl přivolán, zjistil, že bomba sice má pojistku zajištěnou, ale i tak „dokázala“ projít většinu elektronických procedur před výbuchem. S druhou bombou to bylo složitější. Ve velké rychlosti se zaryla do bahnitého pole a rozpadla na několik kusů.
Není to dobré, pane
Ocasní plochy bomby pak byly objeveny šest metrů pod zemí a hlouběji pak i další součástky. „Nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy za mnou přišel seržant s tím, že nalezl pojistku bomby,“ vzpomíná Revelle. „Říkal mi: ‚Zajistili jsme spínač,‘ a já na to:
‚Skvělé.‘ On se na mě podíval a řekl: ‚Není to skvělé. Je odjištěný.‘“ Co nakonec zabránilo výbuchu, není jasné. Ale Američané mohou mluvit o neuvěřitelném štěstí.
Bomba byla 250krát silnější než pumy svržené na Hirošimu a její exploze by zabila všechno živé v okruhu skoro třiceti kilometrů. Taková katastrofa by navíc v té době mohla odstartovat jadernou válku.
