Spánek je pro lidské tělo naprosto nepostradatelný, kromě doplnění energie a potřebného odpočinku také pomáhá mozku vypořádat se s každodenními problémy. Je tak zcela logické, že jeho nedostatek se někde promítnout musí.

Psychické obtíže jsou fenoménem současné doby, přestože se stále lidé potýkají s jakýmsi tabuizováním a předsudky, počet lidí s nějakou duševní nemocí se pomalu, ale jistě zvyšuje. Vědci se proto na tyto obtíže zaměřují čím dál tím více a lidem se snaží všemožně pomoci.

V nedávné době vyšla studie, která tvrdí – Nedostatek spánku způsobuje úzkosti! Proč tomu tak je?

Strach a vzpomínky

Zůstává nezodpovězeným tajemstvím, co vše se odehrává v lidském mozku zatímco člověk spí. Je možné spát jen jednou polovinou mozku?

Skutečně prospíme třetinu života? A proč je tak nebezpečné spát méně, než je doporučeno. „Pro naše tělo by bylo optimální, kdyby se stejné věci děly každý den ve stejný čas, aby se na ně mohlo s předstihem připravit,“ říká Soňa Pekarová z Centra duševního zdraví.

Vědcům se podařilo prokázat, že když člověk spí méně, než je doba doporučená k spánku, nedokáže se vyrovnat se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám.

Kromě toho nedostatek spánku narušuje paměť a schopnost učení se.

Spánková deprivace

Studií se zabývali výzkumníci z Pittsburghské univerzity a z Harvard Medical School and Massachusetts General Hospital pod vedením Anne Germainové a Edwarda Pace-Schotta.

150 zdravých dospělých dobrovolníků se ve spánkové laboratoři rozdělilo do celkem tří skupin, přičemž ta první spala normální dobu, druhá jen půlku noci a třetí dokonce nespala vůbec. S pomocí magnetické rezonance následně vědci zjistili, že skupina, která za sebou měla normální spánek, reagovala odlišně než lidé, kteří prospali pouze půlku noci.

„Jejich mozky vykazovaly největší aktivitu v těch oblastech, které jsou spojené se zpracováváním strachu. V místech spojených s kontrolou emocí byla zase činnost nejnižší,“ uvedl Pace-Schott. Vedoucí práce nakonec dodává, že lidé, kteří nespali vůbec, měli podobné výsledky jako ti, kteří spali normálně.

Z toho vyplývá, že nedostatek spánku je škodlivější než vůbec žádný spánek. „Tato studie nám poskytla nové poznatky o tom, jak spánková deprivace narušuje běžné mechanismy, které člověku pomáhají vyrovnat se se strachem.

Potenciálně tak zvyšuje náchylnost k posttraumatickým stresovým poruchám,“ dodala na závěr Germainová.