Velké překvapení připravila sonda Curiosity. Podle jejího měření je totiž pod povrchem Marsu voda v kapalném stavu.

Vysoký obsah soli způsobuje, že její teplota se nachází hluboko pod bodem mrazu na úrovni -70°C. Právě sůl a nízká teplota téměř vylučují, že by v ní mohl existovat život tak, jak jej známe, ale přece jen: kapalnou vodu na Marsu čekal málokdo.

Poslední zjištění ukázala, že je půda Marsu navlhčena kapalným roztokem chloridu sodného. Právě přítomnost soli významně snižuje bod tuhnutí vody – při smíchání s chloristanem vápenatým může kapalná voda existovat i v teplotách kolem minus 70 stupňů Celsia.

Nová měření z Galeova kráteru ukazují, že během zimních nocí až do doby těsně po východu slunce na planetě dochází k tvorbě kapalné solanky. Ta vzniká absorpcí vzdušné vlhkosti.

„Půda je porézní a můžeme pozorovat, jak jí voda prosakuje dolů,“ popisuje Mortem Bo Madsen z kodaňské univerzity, který se na projektu Curiosity podílí.

Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé 3 metry.

Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking. Aparát je vybaven kolekcí revolučních nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry.

Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost 7 metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení. Za více než osm měsíců letu urazila americká meziplanetární sonda přes 566 000 000 kilometrů.

Atmosférou Marsu proletěla rychlostí kolem 20 800 kilometrů za hodinu, ale těsně nad povrchem snížila rychlost na pouhé 3,22 kilometru za hodinu. Na svou cestu k Marsu se vydala 26. listopadu 2011, s rudou planetou se pak osobně seznámila 6. srpna 2012.