Muži si nechávají růst dlouhé kadeře. Chlubí se jimi i čeští šlechtici, jak popisuje Václav Šašek z Bířkova (žil v 15. století) v Deníku o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa v pasáži týkající se návštěvy anglického královského dvora v Londýně.
Šašek píše: „Velký podiv v nich budila délka našich vlasů. Říkali totiž, že ještě nikdy neviděli nikoho, kdy by nás předčil délkou a spanilostí kadeří. A nikterak jsme je nemohli přivésti k tomu, že nám narostly od přírody.
Tvrdili, že jsou to vlasy přilepené pryskyřicí“. Ženy si oblíbí nakadeřené účesy s pletenci vlasů. Z italských Benátek se do zbytku Evropy šíří účes zvaný a la corna, kde jsou pletence vytvarované do dvou růžků nad čelem.
„Bývá spojován se stavem kurtizán, ale již Cesare Vecellio (italský renesanční malíř – pozn. red.) popírá, že by šlo o účes nepočestný, naopak odvozuje jeho původ od Artemidy, panenské bohyně,“ píše historička Ludmila Kybalová.
Nastartuje éru barvení
V době panování anglické královny Alžběty I. (1533–1603) se objevují vlásenky. Panovnice si libuje v kudrnatých parukách rezavé barvy, které bohatě zdobí perly. Ukrývá pod nimi, že její skutečnou zrzavou kštici už zdobí šediny.
Královna údajně měla až 80 různých paruk nebo příčesků. Přirozená zrzavá barva Alžbětiných vlasů rozpoutá na anglickém královském dvoře módu barvení. Šlechtičny touží mít stejně načervenalé vlasy jako královna a obětují kvůli tomu všechno.
Při barevní zkouší například směs šafránu, kmínu, vlaštovičníku a oleje.
Krása sestoupila z obrazu
Alžbětinské účesy popisuje 1. března 1583 zcestovalý Londýňan Philip Stubbs (1555–1610), podle něhož vlasy „musí být stočené, nakadeřené a nadýchané, položené na věnci a od jednoho ucha k druhému. A nesmí spadnout, musí být podepřené …“ Stále více ustupuje zahalování vlasů.
Naopak, ženy se rády pyšní krásnou hřívou. Nadšení budí zlatě plavé vlasy a Italky mají recept, jak jich docílit: „Stavěly na zahradách svých domů speciální lodžie, kde je bělily sluncem, a to za použití širokých klobouků bez dýnka, takže vlasy byly rozloženy na široké krempě,“ popisuje Kybalová. Dámy obdivují antické účesy. „Chci vypadat jako Venuše,“ poručí svému kadeřníkovi bohatá benátská měšťanka. Muži nezbývá, než se pokusit vytvořit z jejích nepříliš kvalitních vlasů vlny jako na slavném obrazu Zrození Venuše, který vytvořil italský malíř Sandro Botticelli (1445–1510). Bohatí lidé se při tvorbě svých účesů často inspirují proslulými malbami.