Skip to content

Mýtus ruské revoluce: Jak to bylo ve skutečnosti?

Rok 1917 je pro Rusko kritický. Již třetí rok bojuje po boku Velké Británie a Francie proti Německu a Rakousku. V ruské armádě se však stále více množí vzpoury a dezerce. Nepokojné je i ruské zázemí, především kvůli katastrofální ekonomické situaci.

V březnu 1917 rezignuje na trůn poslední car v ruské historii Mikuláš II. a (1868 – 1918) je ustanovena prozatímní vláda. Tu zprvu vede kníže Georgij Lvov (1861 – 1925), později pak Alexandr Kerenskij (1881 – 1970). Vláda se snaží o zavedení demokracie v Rusku, ale zároveň hodlá dodržet své válečné závazky, což většina obyvatelstva odmítá. Kerenský bojuje i proti vlivu sovětů, které vytvořily paralelní mocenské centrum.

1
Křižník Aurora, jehož výstřelem měla být zahájena bolševická revoluce.

V dubnu se do Ruska vrací z dlouholeté emigrace „salónní revolucionář“ Vladimír Uljanov (1870 – 1924), známý pod pseudonymem Lenin. Jeho bolševici, které financuje císařské Německo, v té době nejsou bůhvíjak silným politickým hnutím, mají asi jen 20 000 sympatizantů. Bolševický první pokus o puč v červenci také dopadá dost neslavně a Lenin se nějaký čas raději schovává ve Finsku. Ale jeho heslo „Všechnu moc sovětům“ pomalu zabírá a bolševici získávají nové stoupence. O moc však jde především Leninovi, který by pro její získání neváhal přistoupit k hromadnému vraždění.

A gigantic painting of Lenin addressing the crowd upon his return to Russia during the Russian Revolution. Note the disaffected bourgeoisie, military officers, and priests in the lower right. The painting hangs in the Museum of Political History.
Propagandistický obraz znázorňující vítězného Lenina, zatímco u dolního okraje boháč v kožichu, carský důstojník a pop míří na smetiště dějin.

V říjnu se předsedou petrohradského sovětu stává muž číslo 2 bolševické strany Lev Trockij (1879 – 1940). Ten spolu s Leninem přitom chystá plán násilného převzetí moci. Sedmého listopadu 1917 skutečně proběhne převrat, ale na první pohled si obyvatelé Petrohradu snad ani ničeho nevšimli. Kavárny, divadla i koncertní síně byly otevřené, nic nenasvědčovalo tomu, že nastává jedna z nejtragičtějších etap v dějinách lidstva. Ostatně, jak prohlásil ruský spisovatel Alexandr Solženicyn (1918 – 2008): „Říjnová revoluce je mýtus, který vytvořili bolševici, a západní levice jim to spolkla.“

3
Jeden z hlavních aktérů bolševického převratu Lev Trockij.

Převrat poté posvěcuje i všeruský sjezd sovětů, který netakticky opustí zástupci pravého křídla sociální demokracie. V březnu 1918 se bolševikům podaří rozpustit ústavodárný sněm a mohou začít vládnout po svém. Někteří důstojníci, kterým carský režim vyhovoval, však proti nové moci vystupují a už tak zdecimované Rusko čekala občanská válka, ve které významnou roli sehrávají i československé legie.

4
Od konce dvacátých let nastává v SSSR Stalinova osobní diktatura. Na snímku ministr zahraničí Molotov, Stalin a ministr obrany Vorošilov.

V této válce zahyne 7 000 000 lidí, z toho 5 000 000 padlo za oběť hladomoru. Některé odhady dokonce hovoří o 15 000 000 obětí. Bolševici si i za cenu vlastních velkých ztrát vládu udrželi, a mohli tak začít se svým hororovým experimentem, který do hrůzné dokonalosti dovedl zejména Josif Stalin (1878 – 1953). Později se bohužel podařilo bolševismus exportovat i do střední Evropy nebo Asie. Po celém světě podle střízlivých odhadů padlo za oběť ideologie jménem komunismus nejméně 140 000 000 lidí.

 

Foto: The Daily Signal, Jacobin, Wikipedie, Military History Tours
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …