Morče domácí (Cavia aperea porcellus) je dnes již běžným domácím mazlíčkem. Tito hlodavci se do Evropy dostali z Jižní Ameriky, předchůdcem domácího morčete je morče divoké (Cavia aperea).
Existuje mnoho typů morčat, lišících se délkou a strukturou srsti, zbarvením i velikostí. Kromě těch srstnatých jsou i bezsrstá (tzv. skinny). Není neobvyklé, že se s tímto hlodavcem lze v některých zemích setkat i na talíři. V Peru je totiž morče místní národní specialitou.
Z pohledu historie
Dnes známá varianta morčete domácího vychází původně z morčete divokého. Tvor se podobal vzhledově aguti zlatému (Dasyprocta aguti) – spodní srst byla světlejší barvy, hřbet tmavší a na zadní části byla umístěna velká červená skvrna.
Takto přibližně vypadala morčata původně. Již před objevením Ameriky Inkové (v dnešním Peru, Ekvádoru a Chile) chovali divoká morčata pro maso a kůži, ale také pro děti jako mazlíčky, což doložily archeologické nálezy několika mumifikovaných morčat.
Z Nového světa do Evropy
Morčata jsou nejstaršími domácími zvířaty Jižní Ameriky, kde si je Indiáni domestikovali již před 4000 lety. V průběhu staletí se jejich podoba změnila. Morče divoké osidlovalo mírná klimatická pásma Jižní Ameriky.
Postavou bylo štíhlejší, menší a jednobarevné – často tmavě hnědé. Nenápadná barva jim umožňovala výborné maskování. Mimikry a rychlost jim sloužily k přežití v divoké přírodě.
Do Evropy se divoká morčata dostala v 16. století, kdy je sem přivezli španělští dobyvatelé. Není přesně doloženo, k čemu mořeplavci hlodavce využívali – zda jako zásobu masa při dlouhé cestě, nebo zda v malých tvorech našli zalíbení.
Každopádně jako druh potravy se morčata v Evropě neuchytila a díky svému roztomilému vzhledu a klidné povaze se stala domácími mazlíčky.
Biologie morčat
Morče domácí patří mezi hlodavce, dorůstá délky těla 20-35 cm a v domácích chovech může dosahovat hmotnosti 800-1300 g – v některých případech může vážit až 1800 g. Období říje trvá u morčete pouze 24 hodin a březost je mezi 58 až 75 dny.
Samice většinou rodí 1 až 6 mláďat. Morčata se průměrně dožívají 5-8 let, ale jsou zaznamenány případy, kdy překročila hranici 10-15 let. Poněvadž jsou náchylní k nachlazení, vyhledávají morčata teplá místa.
Jejich tělo se však na slunci rychle přehřeje, a tak bývají aktivnější spíše v noci.
Z anatomického hlediska
Anatomická stavba morčat je vždy stejná – široká hlava, krátký krk, nedlouhý, ale široký hřbet a mohutné pozadí bez ocasu. Zuby jsou u morčat nejdůležitější – nikdy jim nepřestávají dorůstat.