Na jednom z 3000 m vysokých vrcholků v chilské poušti Atacama se tyčí 74 metrů vysoká ocelová konstrukce. Do pár let se z ní stane největší optický dalekohled světa s průměrem hlavního zrcadla přes 39 metrů.

Málokdo dostal k Vánocům 2023 sofistikovanější dárek než Extrémně velký dalekohled (ELT). Před koncem roku vyslala Evropská jižní observatoř (ESO) na 10 000 km dlouhou cestu z Francie do Chile prvních 18 šestiúhelníkových segmentů stříbřeného skla.

Až jich v cílové destinaci, na vrcholku chilské hory Cerro Armazones, bude všech 798, stanou se součástí primárního zrcadla ELT, s průměrem 39,3 m největšího dalekohledu pro viditelné a infračervené světlo na světě.

Pro ESO, o jejíž projekt se jedná, jde o troufale ambiciózní úkol. Celá mozaika musí dohromady tvořit dokonalou parabolu s přesností na několik desítek nanometrů.

Toho francouzský výrobce optických systémů Safran Reosc docílil svazkem pozitivně nabitých iontů, zametající povrch a odstraňující nerovnosti atom po atomu.

Souboj titánů

Podobné gigantické optické dalekohledy, zkoumající vesmír ze Země, rostou i na dalších místech. Ve výstavbě je 25metrový Velký Magellanův dalekohled v Chile nebo Třicetimetrový dalekohled na Havaji. Proč na velikosti zrcadla vůbec tak záleží?

Velikost optiky vědci často přirovnávají ke kbelíkům a světlo ke kapkám deště. K tomu, abychom mohli pozorovat opravdu vzdálené vesmírné objekty, jejichž světlo k nám dopadá jen v omezené míře, potřebujeme zkrátka pořádný kýbl.

Krom toho velká zrcadla umožňují také vidět jemné detaily a přesněji měřit vzdálenost mezi dvěma blízkými objekty.

První hvězdy

Očekává se, že velké optické teleskopy společně osvětlí epochu, ve které před více než 12 miliardami let zazářily první hvězdy, prozkoumají atmosféry exoplanet a odhalí exotickou fyziku supermasivních černých děr v centru Mléčné dráhy i vzdálených galaxií.

Pomocí přístrojů zvaných spektrografy dokážou detekovat chemické složení starobylých galaxiích a atmosfér exoplanet. „Právě tyto dalekohledy pravděpodobně najdou život ve vesmíru,“ uvedl americký astrofyzik John Mulchaey.