Co se rozlohy týče, menší už je na světě jen Vatikán. V tomto případě ale opravdu na velikosti nezáleží. I na nevelkém prostoru Monako pulzuje v rytmu tisíců netušených možností. Plní sny, bere iluze.
Přináší radost i bolest, většinou podle toho, kterým směrem se zrovna kutálí neposedná kulička.
Monako, to je ale mnohem víc než jen kasina a herny. Velké divadlo. Azurový svět. Prosperující továrna na sny. Milionářský ráj a jedna z nejprestižnějších adres na světě, kde duní motory závodních aut, pobřeží je obsypané luxusními jachtami světových celebrit a jedna velkolepá turistická atrakce střídá druhou.
Země hazardu
Zatímco v Itálii vedou všechny cesty do Říma, v Monaku je oblíbenou zastávkou jeho návštěvníků kasino. Najdete jich tu hned několik. Menších i větších. To nejslavnější Casino de Monte-Carlo stojí, jak už název napovídá, v Monte Carlu, jedné ze čtyř městských částí Monackého knížectví.
Kdo o něj při návštěvě země alespoň nezavadí pohledem, ten jakoby snad ani nebyl. Honosná budova, otevřená v roce 1866, připomíná pařížskou operu. Je to tím, že za oběma stavbami stojí stejný architekt.
V obrovském kulatém zrcadle u vchodu se pravidelně zrcadlí naděje hráčů na pohádkové bohatství. Tohle místo už vysálo nejeden život do morku kostí. Mezi hosty je řada známých tvář. Skutečných i těch fiktivních.
Štěstí tu v minulosti pokouší britský a irský král Eduard VII. (1841–1910), Winston Churchill (1874–1965) nebo James Bond. Ten dokonce hned několikrát. Zatímco boháčům z celého světa otevírá kasino náruč dokořán, místním ukazuje záda.
Hrát mají přísně zakázáno. V kasinu mohou pouze pracovat, což je zase zapovězeno cizincům.
Historie psaná lstí
Už pět století před Kristem stojí na území Monaka fénická obchodní stanice pojmenovaná podle Heraklova chrámu Herculis Monoeci portus. Během dalších staletí patří území Vizigótům, francké říši nebo janovským kupcům.
Ti tu v roce 1162 za účelem ochrany svých skladů postaví pevnost, kterou jim v roce 1297 vyrve z rukou Francesco Grimaldi (?–1309). Udělá to chytře. V převleku za františkánského mnicha zaklepe na vrata, a když ho strážný pustí v dobré víře dovnitř, zavolá na své skrývající se kumpány a po krátkém boji pevnost společně ovládnou.
Tak začíná vzestup knížecího rodu Grimaldiů, který s několika krátkými přestávkami vládne Monaku dodnes. Přestojí i možná nejkritičtější rok v historii státu – 1848. Rok, kdy se od Monaka odtrhnou města Menton a Roquebrune a knížectví tak přijde o 95 procent svého území a tím i zdroj příjmů z prodeje citronů, pomerančů a oliv.
Aby kníže Karel III. (1818–1889) vylepšil ekonomickou situaci, nechá v roce 1856 zbudovat lázeňský komplex na břehu moře, ve kterém povolí hazardní hry. Další lázně s kasinem a navrch luxusním hotelem vzniknou o pár let později.
Po slavnostním otevření v roce 1866 je celá městská čtvrť pojmenována podle panovníka, který to všechno spunktoval – Monte Carlo, tedy Karlova hora.
Kletba rodu Grimaldiů
Zatímco jejich knížectví prosperuje, osobní život příslušníků rodu Grimaldi nestojí obvykle za nic. Za hromadou smůly, skandálů a neštěstí prý stojí zlověstná kletba ze 13. století. Tehdy má kníže Rainier I. (1267–1314) unést a znásilnit půvabnou pannu.
Ponížená dívka pak celý rod zatratí se slovy, že „žádný Grimaldi nenajde štěstí v manželství“. A světe, div se – historie její slova mnohokrát potvrdí. Nejznámější tragédie zasáhne starobylý knížecí rod 13.
září 1982, kdy se ve skalách nad Monte Carlem zřítí ze srázu auto s Grace Kellyovou (1929–1982). Milovaná monacká kněžna zaplatí nehodu životem. Další příklad? První manželství její prvorozené dcery Caroline (*1957) trvá jen dva roky, to druhé se Stefanem Casiraghim (1960–1990) skončí tragicky poté, co náruživý sportovec zahyne při závodech motorových člunů.
A princeznina třetího manžela před pár lety přistihnou paparazzi na pláži v Thajsku v objetí jiné ženy. Druhá dcera Kellyové, princezna Stéphanie (*1965) zase přivede na svět tři nemanželské potomky a prožije dvě nepovedená manželství.
Za svůj krátký život stihne Grace Kellyová obdržet Oscara i titul monacké kněžny. V roce 1982 se s autem zřítí ze srázu. Foto: pxfuel
Nová čtvrť v moři
Právě boháči ale začínají Monaku přerůstat přes hlavu. Je jich víc, než mohou skromné prostory státu pojmout. Ze zhruba 38 000 obyvatel je 1100 multimilionářů a jejich počty rostou každým rokem. Do roku 2026 by se do země rádo nastěhovalo dalších 2700 pohádkově bohatých hledačů daňových výhod.
Jenže zatím nemají kam. Monako pro ně nemá dostatek půdy. A tak je loni v listopadu představen odvážný plán, jak chybějící místo doplnit. Na stavební pozemky se má přeměnit podmořská půda okolo Monaka.
Odvodňování pobřežních oblastí by mělo plochu státu „nafouknout“ asi o 6 hektarů, na kterých by měla vyrůst nová rezidenční čtvrť se 120 luxusními domy. Bydlení v nich přijde pořádně draho. Metr čtvereční bude stát více než 100 000 dolarů (2,1 milionu Kč) – o hodně víc než třeba v rezidenčním projektu One Hyde Park v Londýně nebo v projektu 15 Central Park West na Manhattanu.
Celý honosný spektákl přijde na 2 miliardy amerických dolarů.
Daňový ráj milionářů
Nikoliv v Českých Budějovicích, ale v Monaku by chtěl žít každý! Lépe řečeno každý boháč. A že jich tu je! Pidistát má nálepku místa s největší koncentrací milionářů na počet obyvatel. Důvod je jednoduchý.
Jde totiž o daňový ráj. Neplatí se zde daň z příjmu fyzických osob, daň z bohatství ani daň z majetku, což je balzám na duši lidí s vysokými příjmy, včetně řady českých sportovců. V Monaku formálně bydlí třeba Tomáš Berdych (*1985), Petra Kvitová (*1990) nebo Lucie Šafářová (*1987).
Své sídlo tu díky příznivému daňovému „ovzduší“ našly tisíce nejrůznějších firem. Bydlet v Monaku znamená žít si na vysoké noze. V podstatě tu neexistuje chudoba ani nezaměstnanost. Zato drahých aut, luxusních butiků, jachet a přepychových hotelů je tu na každém rohu habaděj.
Dechberoucí oceánografické muzeum
Koho při návštěvě Monaka nezláká hazard a šmírování celebrit, bere obvykle za kliku místního oceánografického muzea. To skrývá spoustu skutečných rarit. Třeba model vorvaně obrovského v životní velikosti nebo 18 metrů dlouhý skelet plejtváka myšoka.
Nechybí ani obří akvária obývaná nejrůznějšími formami mořského života. V 90 nádržích, napájených vodou přímo z moře, se prohání více než 4000 ryb! Magnetem pro návštěvníky je zejména monumentální žraločí laguna, domov nejenom žraloků, ale také dravých murén, rejnoků a dalších velkých ryb.
Hromadu lidí láká také nádrž s korálovým útesem, vyzvednutým i s jeho obyvateli ze dna Rudého moře.