Obliba čokolády jako nápoje v Evropě v minulosti stoupala pomalu. Ovšem nakonec ji vyšší vrstvy vzaly za svoji. Přesto to čokoláda neměla jednoduché. Dokonce šlo o dokonalý nápoj vhodný k tomu, aby se do něj dala namíchat dávka jedu.

Anglický král Karel II. Stuart (1630–1685) si pořídí spoustu milenek. Sexuálním hrátkám se věnuje i před svou smrtí. Když ho mají sluhové 2. února 1685 ráno oholit, omdlí jim v náručí.

Lékaři se vzápětí předhánějí v podávání různých léků, které by mu ulevily.

Marně, 6. února 1685 umírá, Vzápětí se vyrojí spekulace, že ho šálkem jeho oblíbené čokolády otrávila jeho milenka Louise de Kérouaille, vévodkyně z Portsmouthu (1649–1734).

Dnes už víme, že to není pravda, ačkoliv smrt jeden je tehdy velmi módní záležitostí. Král ovšem zemřel na záchvat mrtvice a urémie, způsobené hromaděním dusíku v těle při selhání ledvin. Jeho smrt má ale pro madam De Kérouaille nepříjemnou dohru.

Z Anglie musí zmizet, všichni ji tam nenávidí. Vadí jim její francouzský původ i skutečnost, že se stala nejvlivnější ženou u dvora.

Nenávidění jezuité

Všichni v Evropě už mají po polovině 18. století dost řádění jezuitů, kteří si osobují stále větší moc, I konkláve, shromáždění papežových volitelů, se ocitá v roce 1769 při volbě nového Svatého otce pod tlakem.

Hlavně aby nevybrali na Svatý stolec dalšího jezuitu. Proti Tovaryšstvu Ježíšovu, jak se řád jezuitů nazývá, se ostře staví i italský kardinál Giovanni Ganganelli (1705–1774).

Nakonec je to právě on, kdo funkci získá a stane se papežem Klementem XIV. Po zvolení zakazuje jezuitům přijímat do řádu další členy. Samosebou se stává jejich největším nepřítelem.

Pitva nic neprokázala

K ráznému kroku zrušit celý řád se rozhodne 21. června 1773. Dobře ale ví, že na něj jezuité mají pifku. Otevřeně sdílí obavy, že se ho někdo pokusí otrávit. Strachu nahrává i jeho zhoršující se zdraví.

Co si ovšem navzdory potížím nedokáže odepřít, je šálek oblíbené čokolády. Umírá 21. září 1774 a krátce už se ve Vatikánu objevují drby, že mu kdosi v čokoládě podal jed.

Milovaný nápoj považují všichni doboví svědkové za šikovnou a těžko vystopovatelnou vražednou zbraň. Opravdu vzala Svatému otci život? Ani věda nedává jednoznačnou odpověď.  Řešení je šalamounské:

Přítomnost jedu v papežově těle provedená lékařská pitva neprokázala. Rychlý rozklad jeho mrtvoly ovšem vzbuzuje spoustu nezodpovězených otázek.