Opravdové stoly si od 9. do 15. století může dovolit jenom velmi bohatá šlechta. U nižších vrstev jsou běžné dřevěné desky usazené na kozách. Většina jídel jako maso, chléb nebo ovoce jsou na společných mísách. Jenom na kaši a polévku má každý svoji misku. Na začátku středověku se moc nepoužívají ani talíře.
Evropané také dlouhou dobu sladí medem. Třtinový cuk se objevuje teprve kolem roku 1000 v Benátkách, nejbohatším přístavu tehdejší doby. Přivážejí ho sem arabští obchodníci z Alexandrie a cukr se tu rafinuje.
Na sklonku středověku (v roce 1473) je rafinace cukru i na benátském seznamu 143 umění a řemesel.
Omamný nápoj
Slovo alkohol pochází z arabského „Al kehal“. Arabští lékaři seznamují Evropany s tímto omamným nápojem. Jeho prvními výrobci se stávají alchymisté, kteří v polovině 12. století zkoušejí v Itálii destilaci vína, které zahřívají nad plamenem. Používají k tomu stejné zařízení, se kterým vyrábějí růžový olej a parfémy.
Americké novinky
Cesta mořeplavce Kryštofa Kolumba (1451 – 1506) neznamená pro Evropu jenom objev Nového světa, ale i dosud zcela neznámé potraviny: kakao, vanilku, papriku, kukuřici, dýni… Ty se postupně stávají součástí evropské kuchyně. Třeba kukuřice získává oblibu hlavně ve Francii a Itálii.
