Islám není jen fundamentalismus či právo šaría. Bohatá historie tohoto náboženství ukazuje i na vyspělou vědu, filozofii a architekturu. Jedním z příkladů může být i Mešita sultána Ahmeda v Istanbulu.
Město nad Bosporem a Dardanelami má dvě zásadní architektonické dominanty, které odrážejí jeho minulost i současnost.
Jednou z nich je původně křesťanský chrám Hagia Sofia, která byla později přeměněna na mešitu a během Atatürkových sekularizačních reforem se z ní v roce 1934 stalo muzeum.
A druhou perlou Istanbulu je zmíněná Mešita sultána Ahmeda, které se kvůli barvě obložení jejího interiéru přezdívá i Modrá mešita.
Čím více minaretů, tedy věží obklopujících hlavní stavbu, tím je mešita důležitější. Běžné stavby tohoto typu mají jeden až dva minarety, významnější pak čtyři. Ovšem Modrá mešita se může pochlubit hned šesti věžemi.
Více jich má už jen Velká mešita v Mekce, nad kterou se tyčí devět minaretů a ještě o jeden více má Prorokova mešita v Medině. Přitom k výstavbě tolika minaretů došlo omylem. Sultán přikázal postavit čtyři minarety ze zlata (turecky altin).
Architekt stavby však rozuměl alti, což znamená šest. A v Mekce tak museli začít přistavovat, samozřejmě na účet osmanského sultána.
Oním sultánem, který Modrou mešitu nechal postavit, byl Ahmed I. (1590 – 1617). Ten vládl již od svých 14 let až do své předčasné smrti, když se mu v sedmadvaceti letech stal osudným tyfus.
Do dějin se příliš výrazně nezapsal, asi největším momentem jeho vladaření je rozhodnutí o výstavbě velkolepé mešity. Motorem tohoto činu byla prohraná válka z Peršany a snaha si usmířit boha.
Sám sultán, který se dokončení stavby nedočkal, symbolicky jako první vsunul na místě stavby lopatu do země a nabral na ní kus hlíny.
Stavbu navrhl a vedl zřejmě poněkud nedoslýchavý architekt Sedefkar Mehmet Aga a zanechal na ní stopy klasického byzantského vlivu i v té době moderní islámské architektury. Okna jsou zdobena vitrážemi, počet modrých dlaždic přesáhl počet dvaceti tisíc.
V době svého otevření mešita přetékala zlatem a drahokamy, ty však byly postupně ve většině převezeny do bezpečnějších prostor. Výška stavby dosahuje 43 metrů, její průměr pak činí 23 a půl metru. Je rozdělena na modlitebnu, mauzoleum a sloupové nádvoří.
Kopuli podpírají čtyři mohutné pilíře. Před vstupem do mešity nescházejí lázně, aby zde věřící mohli vykonat svou očistu.
