Uprostřed rozpálené savany právě probíhá lítý souboj. Krajta dostala chuť na černobílého medojeda, šeredně se ale splete, protože soupeř je nad její síly. Po pár minutách se situace obrací a had je najednou v roli oběti.

Neohrožený medojed svou kořist uchrání i před párem šakalů, kteří na něj doráží.

V anglickém překladu ho označujeme jako medového jezevce, jenže medojed má nejblíže k lasičkám. Pošetilec, který by měl čtyřnohého nemotoru za hloupé zvíře, se zlou by se potázal. Obratný šikula totiž oplývá řadou zvláštností a výjimečnou chytrostí!

Velikost kůže XXL

Poprvé ho v roce 1776 popíše německý přírodovědec Johann von Schreiber (1739–1810). Na divného savce totiž narazí při toulkách kolem Mysu Dobré naděje. Od té chvíle má noční můra cestovatelů své jméno.

Děsivě zní například fakt, že medojed má stejně tlustou kůži jako o půl tuny těžší buvol! V oblasti krku bychom naměřili až 6 milimetrů, díky tomu je doslova zvířecím nedobytným tankem. Kůže totiž odolá například stisku lva!

Zároveň medojedovi poskytuje volnost, ten se tak může i díky pružné páteři rychle otočit. Podle některých svědectví na čtyřnohého predátora neplatí ani výstřely z pistole.

Místní domorodce rovněž děsí všemožné povídačky, věří například tomu, že volná kůže umožňuje zvířeti otočení o 180 stupňů!

Hurá na ně!

Afričtí svérázové se nebojí nikoho a ničeho, díky tomu si vyslouží přezdívku zvířete s nulovým pudem sebezáchovy. Zřídkakdy sice útočí na lidi. Mnohem častěji si ale zadá třeba se lvy nebo hyenami.

Občas si vyšlápne na krokodýla, medojedům je totiž jedno, co jí, protože jsou všežravci. Na jejich jídelníčku nechybí ani ostnatý dikobraz či jedovatý štír s ostrými klepety.

Aby dostál svému jménu, rád si zajde ke včelám na med, létající hmyz mu ale vrásky nedělá, protože ho chrání tlustá kůže. Do výbavy přidejme také ostré zoubky, jenž umí prorazit i želví krunýř.

Ale nenechte se zmýlit, postrach savany má i chvíle, kdy je zcela bezbranný. A to při narození, mláďata se totiž rodí slepá a holá. Postupně sílí, kdybychom postavili na váhu dospělého medojeda, dostali bychom se na 15 kilogramů.

Kromě zubů a kůže umí také perfektně používat drápy. I několikrát za den vyhrabe díru do země, ať už kvůli bezpečí či ochlazení.

Aktivní útěkář

I přes pošramocenou pověst jde dobře ochočit, v zajetí pak platí za miláčka, jenž se nechá rád rozmazlovat. Černobílý savec žijící v Africe a části Asie má pod čepicí.

Medojed jménem Stoffel, jehož bychom našli v jedné z jihoafrických rezervací, demonstruje svou chytrost častými útěky.

Nejdříve za pomoci drápů najde recept na jednoduchou branku s pojistkou, vyzraje i na nový zámek, a tak ho musí přemístit do speciálního betonového výběhu. Ani to ho ale nezastaví, vynalézavý vykuk využije k úniku visící větve.

Když je ošetřovatelé oříznou, najde jinou možnost. Do rohu výběhu nanosí kameny a po nich vyšplhá přes zeď. Medojedi totiž umí manipulovat s předměty a využívají je ku svému prospěchu. Pokud byste chtěli zvláštní zvířátko vidět, najdete ho například v pražské zoo.