Světla počítačových monitorů vídá mladý Mark Zuckerberg (*1984) možná častěji než svit slunečních paprsků. Na střední škole sestrojí s kamarádem jeden z prvních mp3 přehrávačů hudby a štěstí následně zkusí na prestižní Harvardské univerzitě.
Podobně jako Gates ale spíše než knížky čte Mark programovací jazyky. Programuje a tvoří vlastní projekty…
Tím prvním je jakési předznamenání éry sociálních sítí. Mark v podstatě vytvoří síť, která dokáže vyhledat všechny studenty, kteří byli zapsáni na stejné kurzy. Druhý projekt zase studentům umožní, aby známkovali fotky studentů jiných univerzit.
Jde v podstatě o předchůdce dnešní seznamovací aplikace Tinder. Třetí projekt Zuckerberga proslaví zdaleka nejvíc. Je jím jedna sociální síť, která pronikla snad do všech světových domácností:
„Facebook jsem doslova nakódoval a spustil ze svého internátního pokoje.
Pronajal jsem si server za 85 dolarů měsíčně a financoval jsem to přidáním reklamy na stránku a dlouhou dobu jsme to financovali pouze tímto způsobem.“ Symbolem Facebooku se stane modrá barva. Důvod je prostý, Zuckerberg je totiž barvoslepý a nerozezná červenou a zelenou.
Přes 2 miliardy lidí na Facebooku
Síť nejprve využívají jen studenti harvardského kampusu, prozíravý Mark ale správně zpozoruje, jak enormní je o ni zájem. Studia nechá ležet ladem a pustí se do jejího dalšího vývoje. Docílí toho, že již v roce 2004 Facebook dosáhne prvního milionu uživatelů.
Do sítě, ve které si uživatel může založit profil, vkládat na něj fotografie, lajkovat příspěvky a komunikovat s ostatními profily, investuje fond Accel Partner částku 12,7 milionu dolarů.
V roce 2005 má proto Facebook nespočet vysokých a středních škol, počet jeho uživatelů stoupne na pět a půl milionu.
Na konci roku 2018 už jde o sociální síť využívanou po celém světě napříč generacemi. Počet aktivních uživatelů se nyní pohybuje někde kolem 2,3 miliardy.
V průběhu času Facebook nakoupí komunikační síť WhatsApp a také Instagram, zaměřený zejména na sdílení fotografií. Kritici proto namítají, že dnes je z Facebooku spíše jen plocha pro reklamy firem.
Mocný i skromný
Zuckerberg je častým terčem vtipů týkajících se narušování lidského soukromí, které s Facebookem jde mnohdy ruku v ruce.
On sám může rozhodnout třeba o přenastavení algoritmů Facebooku, jež určují, co kdo uvidí na veřejné „zdi“, o tom, co je a co již není násilnický projev a co je jen „urážlivé“.
I přes enormní bohatství a velkou moc působí Zuckerberg na veřejnosti jako skromný chlapík. I když jezdí v průměrných autech a obléká se velmi nenápadně. Své peníze si ovšem neukládá doma do polštáře, například pravidelně investuje do nemovitostí.
V roce 2014 třeba nakoupil havajské pozemky s bývalými plantážemi a pláží. Americká společnost od bohatých lidí očekává, že se budou věnovat dobročinnosti, což patří k západní tradici.
Proto Zuckerberg stejně jako Gates velmi štědře přispívá na různé benefiční projekty podporující vzdělání či vymýcení nebezpečných chorob.
