Domů     Mancinella obecná: Nejjedovatější strom světa roste v tropickém ráji
Mancinella obecná: Nejjedovatější strom světa roste v tropickém ráji

Jeho účinky znali už domorodí Indiáni. Do šťávy si namáčeli šípy, aby znásobili jejich smrtící sílu. A pokud chtěli své zajatce rafinovaně mučit, přivázali je k tomuto stromu.

Bylo to kruté utrpení, protože už i pouhý kouř z hořícího dřeva může způsobit vážné zdravotní prolémy.

I v našich luzích a hájích lze najít pořádně jedovaté rostliny. Není to však nic proti stromu, jehož španělský název zní árbol de la muerte neboli strom smrti.

Jak toto jméno napovídá, nebude to žádná nevinná dřevina, ale pořádně nebezpečný zabiják.

Pochází z tropických částí jižní Severní Ameriky, střední Ameriky, Karibiku a severní části Jižní Ameriky a jeho botanické pojmenování je mancinella obecná (Hippomane mancinella). Podle Guinnessovy knihy rekordů je nejnebezpečnějším stromem na světě.

reklama
Vypadají krásně a tvoří nádherné scenérie, ale jejich účinky jsou smrtící.
Vypadají krásně a tvoří nádherné scenérie, ale jejich účinky jsou smrtící.

Jedovatý skrz naskrz

Své o tom ví britská turistka Nicola Striklandová, která se během dovolené na karibském ostrově Tobago v roce 1999 setká s ničivou silou smrtícího ovoce.

Hned první den najde na pláži opadaná sladce vonící zelená “jablíčka” a spolu s přítelem se rozhodnou je ochutnat. Brzy se však přesvědčí o tom, jak pošetilý nápad to byl.

Za několik okamžikou příjemnou chuť vystřídá pálivá bolest a pocit staženého hrdla, který se postupně zhoršuje tak, že sotva mohou polykat. Všechny části mancinelly jsou totiž velmi jedovaté.

„Interakce s jakoukoli částí tohoto stromu a její požití mohou být smrtelné,“ varují přitom odborníci z Florida Institute of Food and Agricultural Sciences.

Mancinella obecná bývá takovými tabulemi označována v místě svého přirozeného výskytu.
Mancinella obecná bývá takovými tabulemi označována v místě svého přirozeného výskytu.

Nebezpečný úkryt

Mancinella obecná patří k velkému a rozmanitému rodu Euphorbia (pryšcovité), mezi které náleží třeba také oblíbená a dekorativní vánoční hvězda. Strom produkuje hustou mléčnou šťávu, která vytéká prakticky z každé jeho části:

z kůry, listů a dokonce i z ovoce a může při styku s pokožkou způsobit těžké popáleniny, podobné puchýřům. Obsahuje řadu toxinů, ale předpokládá se, že nejzávažnější reakce způsobuje organická sloučenina forbol.

Ten je vysoce rozpustný ve vodě a tak když prší, je nebezpečné dokonce pod mancinellou i stát. Dešťové kapky, které se smíchají s forbolem, mohou lidskou pokožku nepříjemně popálit.

Jablíčka v písku pláže lákají k ochutnání, ale ty následky!
Jablíčka v písku pláže lákají k ochutnání, ale ty následky!

Držte se dál!

Jsou známy také těžké případy očních zánětů i dočasné slepoty, způsobené kouřem z hořícího dřeva mancinelly.

Kvůli těmto vlastnostem bývají tyto stromu v místech svého přirozeného výskytu označeny červeným křížem či prstencem anebo jsou u nich umístěny výstražné tabulky. Jako zdaleka nejjedovatější část spatřují odborníci malé kulaté plody mancinelly.

Nicola Striklandová a její přítel tak při své smůle měli zároveň neuvěřitelné štěstí: přežili, protože snědli jen malý kousek smrtícího plodu. Přesto na svůj zážitek rozhodně nikdy nezapomenou.

„Naši zkušenost jsme shledali jako naprosto děsivou,“ konstatovala Britka ve své výpovědi.

I takto můžete vypadat po blízkém setkání s mancinellou obecnou (a to ještě v lepším případě…).
I takto můžete vypadat po blízkém setkání s mancinellou obecnou (a to ještě v lepším případě…).
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz