Dobrodruh Benedikt Roezl putuje Mexikem zcela zabraný do své vášně – hledání exotických květin. Když na něj najednou vybafne skupina banditů, tváří v tvář hlavním jejich pistolí, vypadá vyděšeně. Zloději ho oberou o všechno.

„Hledám tu jenom květiny,“ vysvětluje jim český cestovatel Benedikt Roezl (1824 – 1885). „Nenajdete tam nic cenného,“ ukazuje na svá zavazadla. Opravdu, zklamaní lupiči protáhnou obličej. Má u sebe skutečně jenom sbírku kytek! Vůdce bandy něco křičí na své kumpány, kteří Roezlovi poté vracejí jeho věci. „Usoudili, že je blázen a bláznům pověrčiví Mexičané nikdy neubližují,“ říká spisovatel Otto Janka (1930–2009). Něco ale přece jenom skončí v kapse vůdce lupičů. „Jeho nůž si nechali, ale to už třeba nebyla loupež, třeba to udělali jenom proto, že dětem a bláznům nože do ruky nepatří,“ dodává Janka.

Příběh rodáka z Horoměřic u Prahy začíná v Děčíně, kde se roku 1836 učí zahradníkem. Když se za pěstitelskými zkušenostmi vydává i do Vídně a do Londýna, na jedné z cest se setkává s orchidejemi. Vzácné květiny to nemají v drsných evropských podmínkách jednoduché. Pokud se nějaké rostlině podaří přežít cestu přes oceán, většinou doplatí na pěstitelské snahy pokus-omyl. Roezl by ale chtěl orchidejím porozumět. Zatím v roce 1846 získává zkušenosti v belgickém Gentu u zahradníka Louise van Houtteho (1810–1876). Dotáhne to až na vedoucího zahradnictví. Myšlenka na výlet za orchidejemi mu ale nejde z hlavy.

Cestu přežije jenom kopřiva
1. března 1855 už má svůj sen na dosah. Roezl se v holandském Vlissingenu naloďuje na parník mířící přes oceán. Někoho může překvapit, kolik zavazadel má s sebou. Nemá ale zálibu v oblečení, uvnitř se totiž ukrývá spoustu sazenic rostlin. Roezl má všechno promyšlené. „Na pobyt a cestování si vydělám prodejem sazenic,“ plánuje, jenže nepříznivé podmínky na lodi vykonají své. Krušnou cestu přežije jenom ramie, rostlina původem z Asie, připomínající naši kopřivu.

Přijde o levou ruku
Spousta lidí by si zoufala, ale Roezl nic nevzdává. Z New Orleans odjíždí do Mexika. Usadí se tam v přístavu Santekomapán a z rostlinek ramie chce vytěžit maximum. Skupuje půdu, na které je začíná pěstovat. Ramie se totiž využívá na výrobu lýka. Má úspěch. Když se mu povede sestrojit zařízení, které při zpracování nahradí lidskou dřinu, pověst o českém šikulovi se šíří. V roce 1868 ho na zahradnické výstavě v kubánské Havaně zastavují lidé s otázkou:„Nedala by se na vašem stroji zpracovat i rostlina Agave?“ Roezl neví, ale zkoušce stroje se nebrání. Jenže stroj společně s listem Agave vtáhne do svého soukolí i Benediktovu levou ruku. Nezbývá než paži amputovat.

Trápení zlatokopů i sběratelů
Po doléčení se vrací ke sbírání květin. „Tak jako hledající zlato v Kalifornii marně často celé pole prochází, podobně musí také sběratel rostlin často celý prales projíti, hladem a žízní trápen, než konečně cennou krásnou nějakou rostlinu nalezne,“ píše. V pralesích mu hrozí leccos – uštknutí hadem i oběšení nepřátelskými domorodci. Celou dobu posílá do Evropy tisíce rostlin orchidejí. Domů se vrací až v roce 1875 a posledních deset let života stráví předáváním zkušeností, zakládá i zahradnický spolek a první zahradnický časopis u nás pod názvem Flora.