V našich buňkách stále žije ozvěna dávných setkání s neandertálci – a jejich geny nás ovlivňují i dnes. Když se před asi 50 000 až 60 000 lety naši předkové vydali z Afriky do Evropy a Asie, potkali tam jiné skupiny lidí, neandertálce.

Nešlo jen o náhodné setkání, ale také o intimní kontakt, který zanechal stopy v našem genomu.

Díky moderním technologiím dokážou vědci dnes tyto dávné „setkání“ číst jako staré rukopisy v naší DNA. Genetický průzkum ukazuje, že většina lidí žijících mimo Afriku má dnes asi 1 % až 4 % DNA pocházející od neandertálců.

To znamená, že i když jsme od té doby šli vlastní evoluční cestou, určité kusy neandertálského genomu se nám udržely. U populace východní Asie může tento podíl dosahovat až okolo 2,3–2,6 %, zatímco u evropských předků je to podobně kolem 1,8–2,4 %.

Lidé z Afriky mají obvykle velmi malé množství přímého neandertálského DNA, ale i tam se nachází drobné stopy díky pozdějším migracím a zpětnému genetickému toku.

Ovlivňují nás i dnes

Ale co znamená takových pár procent v praxi? Nejde o to, že bychom byli ze čtyř procent „neandertálci,“ většina našeho genetického kódu je lidská. Přesto ale některé neandertálské geny ovlivňují dnešní lidi konkrétními vlastnostmi.

Například části neandertálského dědictví se podílejí na složení kůže, vlasů a imunity, a vědci zjistili, že určité částu zůstávají zachované právě proto, že našim předkům pomáhaly lépe se přizpůsobit chladnějším klimatům a novým patogenům ve starém světě.

Zajímavé je, že když vědci zrekonstruovali celé neandertálské genomy, našli se úseky DNA, které dnes uchovávají až kolem 20 % původního neandertálského genomu, ovšem ne ve stejném jedinci, ale roztroušené napříč populacemi moderních lidí.

To znamená, že když si sečteme všechny drobné fragmenty přechovaných genů po celém světě, dostaneme značnou část původní neandertálské genetické knihy.

Není to jenom číslo

Podle předních genetiků jako je Svante Pääbo, který se významně podílel na sekvencování neandertálského genomu, tyto fragmenty nejsou náhodné pozůstatky, jsou dědictvím starobylých setkání, která formovala biologii nás všech.

I když jejich procento malé, jejich dopad je hlubší než jenom pouhé číslo, ovlivňují naši biologii a také otevírají dveře k pochopení, jak se Homo sapiens vyvinul a rozšířil po planetě