Skip to content

Laciná kořist mořeplavců: Zdvojnásobila se populace Evropy díky fazolím? 

Popínavé rostliny se vinou po svazích v Andách od dnešního Peru až po Bolívii i ve střední Americe v oblasti dnešního Mexika už v období 8000–11 000 let př. n. l.

Indiáni dokážou ocenit chuť jejich plodů i výživnou hodnotu, která je ještě vyšší, než v případě kukuřice. Později proto chytře skloubí pěstování obou druhů. Mohutné kukuřičné stvoly tvoří oporu popínavým fazolům.

Evropané je ale neznají.

Kryštof Kolumbus připluje zpátky s cennou plodinou.

Levné jídlo

Poprvé se s nimi setkává janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506) na Kubě a jako exotiku je přibalí i do nákladu, se kterým odplouvá z Nového světa zpátky do Španělska. I když je Španělé nejdříve obdivují hlavně jako okrasné rostliny, zanedlouho pochopí i jejich význam jako levného jídla, které nasytí spoustu lidí.

Význam výživné luštěniny si uvědomuje i italský autor bestsellerů Umberto Eco.

Úspěšné tažení

Fazole nastoupí svoje tažení kontinentem. Bez fazolí by se obyvatelstvo Evropy za několik století nezdvojnásobilo,“ tvrdí například italský spisovatel Umberto Eco (1932–2016). V našich zemích ale nad nimi až do 19.

století vítězí hrách.

Foto: pixabay.com, Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články