Popínavé rostliny se vinou po svazích v Andách od dnešního Peru až po Bolívii i ve střední Americe v oblasti dnešního Mexika už v období 8000–11 000 let př. n. l.
Indiáni dokážou ocenit chuť jejich plodů i výživnou hodnotu, která je ještě vyšší, než v případě kukuřice. Později proto chytře skloubí pěstování obou druhů. Mohutné kukuřičné stvoly tvoří oporu popínavým fazolům. Evropané je ale neznají.
![Kryštof Kolumbus připluje zpátky s cennou plodinou.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/01/800px-portrait-of-a-man-said-to-be-christopher-columbus-768x929.jpg)
Levné jídlo
Poprvé se s nimi setkává janovský mořeplavec Kryštof Kolumbus (1451–1506) na Kubě a jako exotiku je přibalí i do nákladu, se kterým odplouvá z Nového světa zpátky do Španělska.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
I když je Španělé nejdříve obdivují hlavně jako okrasné rostliny, zanedlouho pochopí i jejich význam jako levného jídla, které nasytí spoustu lidí.
![Význam výživné luštěniny si uvědomuje i italský autor bestsellerů Umberto Eco.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/01/italiaanse-schrijver-umberto-eco-kop-bestanddeelnr-932-9758-768x1154.jpg)
Úspěšné tažení
Fazole nastoupí svoje tažení kontinentem. „Bez fazolí by se obyvatelstvo Evropy za několik století nezdvojnásobilo,“ tvrdí například italský spisovatel Umberto Eco (1932–2016). V našich zemích ale nad nimi až do 19. století vítězí hrách.