Dobře vychlazené pivo patří již od dob starověké Mezopotámie k těm nejoblíbenějším lidským neřestem. Ale kdo vlastně zlatavý mok do Evropy poprvé přinesl?
Podle bavorských kronikářů Johanna Aventina (1477–1534) a Burkarta Waldise (1490–1556) je praotcem dnešních sládků jakýsi flanderský vládce jménem Gambrinus.
Na jeho počest vyrůstají po celé Evropě sochy usměvavého vousáče s korunou na hlavě a pěnícím korbelem v ruce. Mohl však slavný panovník opravdu existovat?
Je pradědečkem Karla IV.
Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období antické římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.
Většina současných historiků přisuzuje monarchovu identitu brabantskému vévodovi Janovi I. (asi 1252–1294), který byl pradědečkem našeho Otce vlasti Karla IV. (1316–1378).
Zvládne vypít desítky pohárů!
Je 5. červen 1288. Unavený rytíř hrdě kráčí po bitevním poli a spokojeně si prohlíží těla padlých nepřátel.
V bitvě u Worringenu Jan rozdrtí svého rivala Jindřicha VI. Lucemburského (1252–1288) a podmaňuje si tak Limbursko, součást území dnešní Belgie.
Představitelé bruselského sladovnického cechu mu posléze navrhují, aby se Jan stal jejich čestným předsedou. Zkomolením latinské verze vévodova jména – Jean Primus neboli Jan První, pak spatří světlo světa proslulý Gambrinus.
Teorii o Janovi I. jakožto předobrazu bájného vládce podporuje i další skutečnost. Vévoda je údajně náruživým pijanem a za večer zvládne prolít hrdlem až několik desítek pohárů!
S mytickým králem bývá někdy ztotožňován i burgundský vládce Jan I. Nebojácný (1371–1419), který je částí odborníků považován za vynálezce moderního ležáku.
