Ke krvavým kalužím se slétají mouchy. Jeden z kněží se unaveně rozhlédne. Opodál provolává velekněz, na jehož krku se třpytí drahý pektorál, cosi k davům přihlížejících.

Slova se slévají v nesrozumitelné mumlání. Další beran. Na tu práci je jich tu hodně, ale ruce už bolestí ani necítí. Takové krveprolití Egypt dlouho neviděl. Vždyť tu mají za úkol porazit 1200 zvířat!

Dnešek. Tiše se poohlédne po dalších lidech ze svého týmu. „To je opravdu extrémně podivné,“ okomentuje nakonec archeolog Sameh Iskander ten bizarní pohled.

Při vykopávkách ve staroegyptském městě Abydos, v chrámu zasvěceném bohu smrti a vzkříšení Usirovi, právě odkryli další místnost. Je plná beraních lebek. Některé jsou zabalené do látky.

„Na jedné hlavě jsme dokonce našli krásný zvonek ve výborném stavu, pořád zvoní. Je dekorovaný zvířecími hlavami představujícími bohy,“ podivuje se Iskander. Zřejmě byl vytvořen jen pro tento rituál. Beran byl posvátným zvířetem boha Amona.

Ukáže se, že všechna zvířata byla obětována před více, jak 2000 lety na počest faraona Ramssese II., který vládne Egyptu v letech 1279–1213 př. n. l. Že to časově poněkud nesedí?

Kult, který neumírá

Faraon je pro Egypťany roven bohům. Uctíván je, i když už nežije.

„Kult jednotlivých faraonů trvá maximálně pár století, ale tady vidíte, že v myslích Egypťanů byl opravdu velmi důležitý,“ pokyvuje Iskander hlavou na dotaz, jak je možné, že Ramesse II. získává takové rituální obětiny ještě víc, než tisíciletí po svém skonu.

Není se co divit. Zvládne skvěle propagandu, velí perfektně vycvičené armádě. Nechá vystavět množství monumentálních staveb a k tomu po sobě zanechá 50 synů a 53 dcer. Ostatně, má 200 manželek a konkubín.