Detektor kovů, nepostradatelný pomocník profesionálních archeologů, pípá o ostošet. Při výzkumech probíhajících v letech 2013‒2015 na přemyslovském hradišti ve Vraclavi u Vysokého Mýta, jim přináší doslova žně.
O centru, patřícím vládnoucímu rodu, dobové prameny informují roku 1073. Příchuť krve ale dostává zmínka o Vraclavi u Vysokého Mýta o 35 let později, kdy se tu Přemyslovci zbaví své konkurence.
Už tehdy tu obchod tepe, což vědcům o více než 900 let později potvrdí i intenzivní zvuk jejich pracovních nástrojů. Narazí zde na zlaté mince pocházející z 11. a 12. století. Kdyby ale šlo jenom o domácí měnu, nevzbuzoval by tehdy nález takovou pozornost.
Nejenom české peníze
„Kromě tuzemských ražeb českých a ojediněle i moravských máme i dva denáry saského a dva denáry uherského původu.
Máme dokonce i jednu měděnou minci původem z Byzance, byzantský follis,“ řekl tehdy David Vích, archeolog z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Čilá ekonomická výměna
Nalezené cizí denáry jednoznačně poukazují na to, že v době, kdy se zde přemyslovský kníže Svatopluk Olomoucký (†1109) rozhodl skoncovat s rodem Vršovců, který mu už dlouho pořádně pil krev, probíhaly mezi českými zeměmi, Uhrami a Saskem už dlouhou dobu velice čilé ekonomické kontakty.
Nikdo proto nepochybuje, že česká hradiště se v době vrcholného středověku řadila k důležitým obchodním centrům střední Evropy.
