„Nevěděla jsem o svém těhotenství,“ hájí se absolventka doktorandského studia psychologie a ředitelka centra pro osoby se závažnými psychickými problémy. Tvrdí, že kdyby ji porod tak nešokoval, nikdy by se tak odporného činu nedopustila.

„Jsem asi těhotná,“ řekne 26letá Britka Rachel Tunstillová kolegyním v práci. Jenže už o pár týdnů později má smutnou novinu. Těhotenství prý skončilo přirozeným potratem.

„Chudinko malá,“ politují ji ošetřovatelky Healy Care, centra pro péči o psychicky nemocné v anglickém městě Burnley. Jenže netuší, že je to všechno jen výmysl.

Inspiraci hledá u žháře

Přijde leden 2017 a Tunstillová si vezme volno. Zatímco její 31letý přítel, řidič vysokozdvižných vozíků Ryan Kelly, míří do práce, ona cítí prudké bolesti v břiše. Chvíle, na kterou čekala, je najednou tady.

Později vyjde najevo, že si na svém telefonu vyhledávala informace o lécích a drogách, které mohou způsobit potrat, a také informace o nechvalně proslulém Micku Philpottovi, který upálil svých 6 dětí zaživa.

Přestřihne pupeční šňůru

Porod přijde v termínu. Její nic netušící přítel 14. ledna 2017 trhá rychlostní rekordy ve skladu, ve kterém je zaměstnán, ona v koupelně porodí zdravou holčičku. Na dítě hledí bez zájmu. Už ví, co udělá. Připravila si za tím účelem dlouhé krejčovské nůžky.

Pak v rychlém sledu vší silou zasadí do bezmocného tělíčka, které před ní leží, 15 hlubokých bodných ran. Krátký život její dcery Miy Kellyové končí dříve, než skutečně započal.

Asi jsem potratila

Tělesné ostatky své dcery sebere Tunstillová do pytle na odpad a vyhodí do koše v kuchyni. Jenže trpí poporodními komplikacemi. S prudkými bolestmi se nechá hospitalizovat v nemocnici. „Byla jsem v šestém týdnu, asi jsem měla potrat,“ tvrdí doktorům.

Těm stačí jedna prohlídka k tomu, aby zjistili, že ve skutečnosti její těhotenství dosáhlo přelomu 36. a 37. týdne a placenta s částí pupeční šňůry se dosud nachází v jejím těle. „A kde máte dítě?“ ptají se doktoři. To už jim Tunstillová vysvětlit nedokáže.

Výmluvy tentokrát nezaberou

Vražedkyně skončí před soudem „Udělala jsem to, ale byla jsem v šoku, trpěla jsem akutní stresovou reakcí, nic si nepamatuju,“ zkouší využít své vzdělání, když lže do očí soudci, partnerovi i porotě.

Doklady o hledání v mobilním telefonu jasně svědčí o tom, že šlo o úkladnou vraždu. Poté, co ji porota shledá vinnou, může ve Velké Británii dostat jen jeden trest – doživotní vězení. Soudce stanoví minimální lhůtu pro podmínečné propuštění na 20 let.