„Tak tady vezu to mexiko, je toho přes 350 kilogramů,“ oznamuje šofér zaměstnankyni oddělení pro péči o mládež. „Ale my mexickou kuchyni neservírujeme,“ diví se žena.
„Nedělejte si ze mě legraci, vozím to sem už 9 let,“ nedá se odbýt řidič.
Onoho dne v srpnu 2017 si Gilberto Escaramillo, zaměstnanec texaského Odboru pro péči o mladistvé delikventy pro okres Cameron County, vezme volno.
Nemůže si proto převzít zásilku mexické speciality, zvané fajitas, kterou objednává na účet úřadu ve značném množství. Namísto toho se řidič, který dodávku přivezl, obrátí na jeho kolegyni. Ta v životě o žádné objednávce na mexické jídlo neslyšela.
Proto se obrátí na svého šéfa. Brzy vyjde najevo, že nikdo z úřadu nemá o podobných dodávkách ani tušení.
Výhodný obchod za státní peníze
Když Escaramilla následujícího dne jeho nadřízení konfrontují se svými zjištěními, dozná se, že si tímto způsobem přivydělává už celá léta. První zásilku jídla si úředník objedná už v roce 2008. Nemá ji pro sebe.
Ve skutečnosti ji prodává dál zájemcům ze širokého okolí. Má jich celou řadu. Jeho fajitas jsou ve městě velmi populární. „Pozměnil jsem vždycky objednávky okresu na jídlo a připsal tam, co jsem potřeboval sám. Úřad pak vyrovnal faktury.
Nikdo se o nic nezajímal. Bylo to z peněz okresu,“ konstatuje úředník při policejním výslechu. To už je všem jasné, že během té doby musel způsobit astronomické škody. Muži zákona si obstarají povolení k domovní prohlídce.
Když do Escaramillova domu vtrhne policie, nalezne v něm uskladněné značné množství oblíbeného pokrmu. Mrazáky jím doslova přetékají.
„Kdyby to nebylo tak závažné, řekli byste si, že je to nějaký televizní skeč, ale na to jsou škody v příliš velkém rozsahu,“ říká státní zástupce Luis V. Saenz. Nemluví do větru, protože Escaramillova taktika působí značné ztráty.
Celková škoda přesahuje 1 200 000 dolarů. To je v přepočtu 26 000 000 korun.
O svědky nebude nouze
Saenzovi se podaří pro nadcházející trestní řízení zajistit dva svědky z řad Escaramillových zákazníků. Díky tomu má poměrně přesnou představu o tom, jakým způsobem si úředník přivydělával. „Zpravidla pokrmy dodával zákazníkům téhož dne, kdy je objednal.
Byl velmi populární. Na jídlo se stály fronty,“ konstatuje žalobce. Díky tomu, že za odběr jídla neplatil z vlastní kapsy, si mohl úředník dovolit držet ceny nízko. Jídlo, které nabízel, tak bylo laciné, chutné a vždy čerstvé.
Ztloustli díky tomu nejen Escaramillovi zákazníci, ale také jeho konto. Nic z toho by ale nebylo možné, kdyby na úřadu fungovaly odpovídající kontrolní mechanismy.
Máslo na hlavě má také ředitelka Oddělení pro dohled nad mladistvými delikventy Rose Gomezová.
„Krádež jídla v takovém rozsahu nás přinutila přijmout nové postupy, kontrolní mechanismy a pojistky, které zajistí, aby se nic podobného v budoucnu neopakovalo,“ ujišťuje všechny.
Podle ní spočívala hlavní chyba v tom, že zodpovědní úředníci potvrzovali faktury, aniž by je kontrolovali. V opačném případě by si totiž enormních zásilek mexického jídla museli všimnout už dávno.
S hospodařením si tu evidentně nikdo moc hlavu nelámal. Není potřeba dodávat, že Escaramillo byl okamžitě propuštěn z práce. O jeho vině není pochyb, otázkou zůstává, jak přísně jeho jednání posoudí tradičně tvrdá texaská justice.
Úředník nyní čelí trestnímu stíhání pro trestný čin krádeže, a to podle nejpřísnějšího odstavce tamního zákona. Vzhledem k tomu, že škoda, kterou „hladový“ muž způsobil, přesahuje 200 000 dolarů, hrozí mu nepodmíněný trest odnětí svobody v rozmezí 5–99 let.
