Člověk provede až 28 800 nádechů a výdechů za den. Dech má zásadní vliv na kosterní svaly a držení těla, stejně jako na psychiku a změny nálad.

Špatný dechový stereotyp a s tím spojené zdravotní problémy má přitom podle fyzioterapeutů více než polovina dospělých Čechů.

Dýchání je pro člověka jedním z nejuniverzálnějších a nejobvyklejších úkonů. Po většinu času si jej ani neuvědomuje, tento proces probíhá automaticky na pozadí naší mysli. Díky dýchání je lidské tělo každý den udržováno v chodu.

Dechem se do naší krve dostává k životu potřebný kyslík. Od prvního nádechu novorozeněte až po poslední výdech.

Brániční vs. hrudní dýchání

Z obecného hlediska je možné dýchání rozdělit na dva základní typy. U dětí a u mužů převládá brániční dýchání (hrudník se nehýbe, zvedání a klesání břišní stěny), ženy zas dýchají spíše do hrudníku (rozepínání a stahování hrudního koše).

Především u žen se dýchání do hrudníku objevuje nejčastěji v období puberty, kdy chtějí dosáhnout štíhlejšího vzhledu, a tak vědomě stahují pas a s ním i břišní svaly – dech je přesunut z břicha do hrudníku.

Podle fyzioterapeutky FYZIOkliniky Ivy Bílkové platí, „že co opakujeme vědomě několikrát za den po dobu několika týdnů až měsíců, stane se novým pohybovým stereotypem, který přeprogramovaný mozek považuje za hlavní pohybový program.

Když se dechový stereotyp dívek nezmění v pubertě, stane se tak v těhotenství, kdy roste v bříšku plod, znovu mění prostor pro nádech a opět se dech přesouvá do hrudního koše a stává se povrchnějším“.

Přefiltrováno přes nos

Fyziologické dýchání probíhá výhradně nosem, který funguje jako filtr proti nečistotám a bakteriím. Dýchací ústrojí z nosu přechází v nosohltan, kde se nacházejí „bojovníci“ proti virům a bakteriím – mandle.

Následuje hrtan, což je trubička z chrupavčitých prstýnků, uprostřed níž sídlí hlasivky.

Vzduch kolem hlasivek proudí rychlostí od 20 m/s do 36 m/s, když kašleme, rychlost vzduchu se vyšplhá až na 120 m/s – pro lepší představu se jedná o sílu cyklónu, který vyvrací stromy. Na hrtan se napojuje průdušnice, jež se větví na levou a pravou průdušku.

Zbývají už samotné plíce, které se skládají ze tří laloků na pravé straně a dvou na straně levé. Plíce jsou velmi pružným orgánem, pohybují se všemi směry s výjimkou míst, kde se propojují tepnami s průdušnicí a srdcem.

V plicích se průdušky rozvětvují na stále jemnější větve, jež přecházejí ve 400 milionů „bublinovitých“ váčků – tzv. plicních sklípků.

Dýcháním proti špatné náladě

Dech je pomyslným pojítkem mezi tělem a myslí – změnami v dýchání reaguje lidský mozek na vnější vlivy, ale platí to i obráceně, kdy řízeným dechem lze ovlivnit vlastní duševní rozpoložení.

Iva Bílková podotýká, že rychlejší dýchání člověka posiluje, dodává mu energii. Čím je dech pomalejší, tím víc vede k relaxaci. Když jsme klidní, náš stav se odráží v pomalém dýchání a pravidelném rytmu dechu.

Při rozrušení se dýchání zrychlí a rytmus je nepravidelný, ve stresu dýcháme až 100krát za minutu. „V případě, že se hodně soustředíme, dech instinktivně zadržujeme.

Prodlouženým výdechem a zádrží dechu po výdechu se obecně snižuje nervosvalová dráždivost, což má zklidňující efekt, a můžeme tak tímto způsobem podpořit svalovou relaxaci.

Naopak dlouhé zvýrazněné nádechy a zádrže dechu po nádechu aktivují organismus,“ doplnila fyzioterapeutka.