Máte pocit, že vidíte přízrak? Jako byste byli opilí? Nebo v nějakém podivném snu? Vysvětlení je možná docela obyčejné. Za fascinujícím jevem, opředeným řadou legend, stojí jen nudné fyzikální zákony.
Někdo tu určitě čaruje! Na Sicílii, v oblasti Messinské úžiny, často domy a věže při pohledu z moře tancují ve vzduchu! Někdy také mění tvary, posouvají se a především vypadají tak blízko…
„To nás schválně mate vládkyně úžiny!“ jsou v 16. století přesvědčeni námořníci, kteří si tak myslí, že už připlouvají do přístavu. Ale kdepak, když z lodě vystoupí, skončí v hlubokých vodách!
A kdo tu tedy vládne? Zlá víla Morgana, čarodějnice z legend o králi Artušovi. A víla se italsky řekne Fata. Tedy Fata Morgana!
Ostrov, který neexistuje
„Viděl jsem vysoké hory,“ přísahá v roce 1811 ruský lovec kožešin Jakov Sannikov (1749-1825) po plavbě k Novosibiřským ostrovům. Určitě nějaký ostrov v Severním ledovém oceánu, který dosud nikdo neznal – začne se mu říkat Sannikova země.
Později místo hledají další dobrodruzi, například Eduard Vasiljevič Toll (1858-1902) a Fridtjof Nansen (1861-1930), ovšem bezvýsledně. A když je v roce 1937 povolán k průzkumu sovětský ledoborec Sadko, ukáže se, že žádný takový ostrov neexistuje!
Že by tedy zas čarovala škodolibá víla Morgana? Během 19. století je také nad Antarktidou několikrát spatřeno záhadné pohoří. Jakmile však námořníci připlují blíže, najdou jen nekonečné ledovce!
Kdo tu zabloudil?
Někdy jsou podobné přízraky považovány za UFO, někdy za snové tajemné země. Často se také zjevují podivné létající lodě. V Nizozemsku takový přízrak děsí námořníky za silných bouří již od 18. století a stane se legendou – říká se mu Bludný Holanďan.
Prý je to snad loď plná duchů, se kterou se v roce 1641 utopil ve vlnách opilý kapitán Willem van der Decken. Nebo za tím stojí nizozemský mořeplavec Bernard Fokke, který prý před cestou z Jávy uzavřel smlouvu s ďáblem?
Možná jde jen o halucinace mořeplavců, vyvolané únavou či alkoholem. Anebo je to ještě jinak…
Polámané světlo
Námořníci prostě vidí lodě, které jsou někde daleko za horizontem. Podobně jako když čaruje víla Morgana na Sicílii. Nebo spíš čaruje fyzika?
Zakřivení Země, teplotní inverze a také odrazy slunečních paprsků od hladiny, to všechno dohromady může vytvořit zvláštní přelud. Ve vzduchu se nám najednou zjeví odraz objektu, který je ve skutečnosti mnohem dále.
Právě moře je pro jevy, kterým dnes říkáme Fata Morgana, naprosto ideální! Když nad mořem svítí slunce, prohřátý vzduch se od vody ochladí. Nad hladinou je tedy studený vzduch, který má velký index lomu světla.
Ten se ale směrem vzhůru, jak se vzduch ohřívá, zmenšuje. Paprsek světla vedoucí od objektu k očím pozorovatele je tedy ohnutý, zdeformovaný, a nám se tak například zdá, že loď pluje ve vzduchu.
Na vodě i na souši
Podobně to funguje třeba i na poušti nebo na silnici, jen kapku obráceně. Nad rozpálenou silnicí je horký vzduch, který směrem vzhůru chladne.
Protože horký vzduch má menší index lomu než studený vzduch, světelné paprsky přicházející shora se ohnou tak, že v našich očích vycházejí jakoby zpod silnice. A kdesi ve vzduchu se nám pak zrcadlí zvláštní objekt, který vypadá jako skutečný. Ovšem je jen klamem – který na nás nachystala tajemná Fata Morgana.
