Do Londýna se na slavnostní obřad sjede asi 400 tisíc návštěvníků z celé země. Zácpy jsou doslova na každém rohu. Davy lidí čekají na nádražích, všechny povozy a drožky jsou obsazené. Stojí 8-12 liber, cizinci platí dvojnásobek.

„Vřava, zmatek, davy i hluk jsou nepopsatelné,“ zhodnotí čtvrteční ráno 28. června 1838 tajemník Královské tajné rady Charles Greville (1794–1865). Pocítí to i královna, která toho v noci moc nenaspí.

Ve čtyři hodiny ráno 28. června 1837 britskou královnu Viktorii (1819–1901) v jejím sídle v Buckinghamském paláci vzbudí výstřely z děl. Londýnské parky vypadají jako jedno velké tábořiště.

„Velkým kladem korunovace je skutečnost, že se udělalo mnoho pro lidi,“ tvrdí Greville. Skutečně, divadla a spousta dalších kulturních akcí je ve slavnostní den úplně zadarmo.

Parlament se sice zdráhá na celou akci obětovat stejně tučnou sumu, jakou stála korunovace krále Jiřího IV. (1762–1830), tedy 243 tisíc liber, ale i tak je jasné, že podívaná to bude velkolepá. Nakonec se poslanci shodnou na výdajích ve výši 70 tisíc liber.

Nejdelší průvod

Královna je už od sedmi hodin na nohou a z Buckinghamského paláce odjíždí do Westminsterského opatství v kočáře taženém osmi koni krémové barvy.

Trasa průvodu je mnohem delší než při korunovaci Viléma IV. v roce 1831. Vede z právě dokončeného Buckinghamského paláce přes Hyde Park, Piccadilly, Saint James Street, Pall Mall, Charing Cross a Whitehall.

Časopis Gentleman´s Magazine později tvrdí, že jde o nejdelší korunovační průvod od roku 1660, kdy nastupoval na trůn Karel II. (1630–1685). Počasí všem přeje.

Předvoj kočáru tvoří královští lovci, lesníci a gardisté, vzadu za kočárem jedou kavaleristé. Viktorie se usmívá a uklání na všechny strany, i když má trochu strach, že lidé budou umačkáni a ušlapáni.

V opatství přijímá zdravici chlapců z westminsterské školy, kteří mají výsadu latinsky zdravit panovníka při podobných příležitostech.

Chce se řídit zákonem

Viktorie se otáčí ze strany na stranu, děkuje shromáždění za výkřiky „Bůh ochraňuj královnu Viktorii.“ „Naše malá královnička je tou nejlíbeznější dívkou,“ prohlásí o ní arcibiskup Howley, který korunovaci vede.

Viktorie s dlouhými popelavými vlasy, malou postavou se sklony k nadváze a lehkým předkusem sice není typická krasavice, ale půvab se jí upřít nedá. Korunovaci zvládne s grácií.

Nejprve se zavazuje, že bude „vládnout lidu ve Spojeném království… v souladu s parlamentními stanovami…ve všech svých soudech se bude řídit zákony, spravedlností a milosrdenstvím… a bude dodržovat boží přikázání…a zákonem ustanovené reformní náboženství.“

„To vše slibuji,“ prohlásí pevným hlasem. Arcibiskup ji pomaže posvěceným olejem. Když jí na hlavu posadí korunu, vypadá docela klidně.