Už ve starověké Krétě kolem roku 1800 př. n.l. nosí ženy korzety vyrobené z měděných plátů. Starověké Římanky používají pro zakrytí ňader pruhy látky omotané okolo hrudníku, ty znázorňují i nástěnné malby v Pompejích a Herkulaneu.
Velkou zásluhu na rozšíření korzetů má francouzská královna Kateřina Medicejská (1519-1589), která kolem roku 1550 ostře odmítá dvořanky s bujným poprsím jako nemravnice. Těm nezbývá nic jiného, než se stáhnout pevným korzetem. V době Napoleonova císařství je korzet vykrojený a ňadra jsou vidět.
![Korzety ženy pevně spoutávaly a nikdo je nemohl označit za nemravnice. FOTO: Illustrateur : Saint-Elme Gautier/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/2-1-768x952.gif)
Frivolní kus oděvu
„Tenhle frivolní a přitom mučivý ženský kus oděvu ve mně budí nutkání dovést věci k nevyhnutelnému sladkému konci“, svěřuje se Napoleon I. Bonaparte coby velký milovník žen svému lékaři.
Nošení korzetu se rozmáhá v Evropě a postupně se dostává i do Ameriky.
![Konec kovových korzetů přinesl úspory tohoto materiálu. FOTO: https://wellcomeimages.org/indexplus/image/L0057511.html/Creative Commons/CC BY 4.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/34-768x1154.jpg)
Uspoří kov
Korzety ale mizí v průběhu I. světové války. V roce 1917 dostávají americké ženy výzvy: „Nekupujte korzety!“ Menší počet používaných korzetů totiž znamená úsporu cca 28 000 tun kovů pro válečné účely.