Nevelká, nenápadná, tichá. Taková je kočka rybářská, která si žije svým prostým životem okolo vody na jihu Asie. Své drápky nikdy zcela nezasouvá a jediné, co ji zajímá, je lov ryb.
Přesto je trnem v oku místním lidem a jejich útoky se podílejí na tom, že je toto úchvatné zvíře mezi ohroženými druhy.
Zatímco lidský rybář může na břehu prosedět celé hodiny bez jediného záběru, tahle malá asijská šelma má většinou plné tlapky práce. Kočka rybářská (Prionailurus viverrinus) nejenže se vody nebojí, ale přímo ji vyhledává. A když se ponoří, málokdy odchází s prázdnou.

Pružná milovnice vody
Kočka rybářská obývá vlhké oblasti jižní a jihovýchodní Asie, od Indie přes Bangladéš až po Thajsko, Srí Lanku a Indonésii. Vyhledává mokřady, mangrovové porosty, rýžová pole i břehy řek a jezer. Všude tam, kde je dostatek vody a úkrytů, se cítí jako doma.
Na rozdíl od většiny koček se této šelmě voda nestává překážkou, ale spojencem. Právě tam totiž žije její oblíbená kořist: ryby, obojživelníci, krabi nebo vodní ptáci. Loví je s neuvěřitelnou přesností.
Tlapkou jemně čeří hladinu, aby nalákala ryby, které zvědavě připlavou blíž, a pak je bleskově vytáhne ostrými drápy. Jindy trpělivě číhá na větvi nad řekou a v pravý okamžik skočí přímo za kořistí. Její pohyby jsou tiché, rychlé a dokonale načasované.
Na první pohled působí jako robustnější příbuzná naší kočky domácí. Má krátké nohy, zavalité tělo a hustou, vodu odpuzující srst s tmavými skvrnami a pruhy, které jí pomáhají splynout s okolím.
Její hlava je široká, s výraznýma očima a malýma zaoblenýma ušima, které si při potápění přitiskne k hlavě.

Lovkyně v ohrožení
Na předních tlapách má částečně vyvinuté plovací blány mezi prsty a drápy, které zůstávají permanentně částečně vytažené – vždy připravené jako malé harpuny. Vše na jejím těle je přizpůsobeno životu na pomezí souše a vody.
Přestože je kočka rybářská dokonale vybavená pro svůj životní styl, právě ten se jí stává osudným. Její přirozené prostředí mizí kvůli urbanizaci, zemědělství a znečištění. S úbytkem vody přichází i úbytek kořisti.
V některých oblastech je navíc lovena kvůli kožešině nebo považována za škůdce. Mezi lednem 2010 a březnem 2013 bylo například v Bangladéši místními obyvateli usmrceno nejméně třicet rybářských koček.
Chovatelé ryb v nepálské přírodní rezervaci Koshi Tappu tato zvířata zase zabíjejí jako odplatu za domnělou ztrátu ryb. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ji proto od roku 2016 řadí mezi zranitelné druhy:
světová populace těchto koček se za pouhé tři generace zmenšila asi o třetinu. Vznikají záchranné programy, chráněná území i projekty na obnovu mokřadů, které mají této tiché lovkyni pomoci přežít.
Také všechny rybářské kočky chované v zoologických zahradách po celém světě jsou vedeny v Mezinárodní plemenné knize Světové asociace zoologických zahrad a akvárií.

Kočka, které chutná hmyz
A když už jsme u koček z Asie, představme si ještě jednu, o dost menší, neméně půvabnou, avšak také ohroženou! Kočka cejlonská (Prionailurus rubiginosus) patří k nejmenším kočkovitým šelmám světa: váží sotva jeden a půl kilogramu.
Žije skrytě v lesích Indie a Srí Lanky, kde se pohybuje hlavně v noci. Na rozdíl od větších příbuzných se živí drobnou kořistí: loví hmyz, ještěrky, malé ptáky i hlodavce.
Díky své velikosti se snadno ukryje v hustém podrostu a dokáže přežít i v blízkosti lidských obydlí. Její rezavě skvrnitá srst jí vynesla přezdívku „rezavá kočka“ a i když je nenápadná, rozhodně stojí za pozornost.