Blíží se jaro a s ním i sezóna klíšťat. Infikovaná klíšťata si nevybírají – přisají se prakticky na kohokoliv. Následkem pak může být celá řada nemocí od klíšťové encefalitidy, přes lymskou boreliózu, až po nejrůznější méně známá horečnatá onemocnění.
Té nejzávažnější z nich, klíšťové encefalitidě, lze přitom snadno předcházet očkováním. Ať už nemoc proděláme, nebo se očkujeme, cenné informace nám může poskytnout vyšetření protilátek v krvi, které si můžeme nechat otestovat ve specializovaných laboratořích.
Encefalitida není borelióza
Klíšťová encefalitida a lymská borelióza se kvůli stejnému přenašeči často zaměňují, jde však o dvě zcela rozdílné nemoci.
Zatímco klíšťová encefalitida je infekční onemocnění virového původu a lze se proti němu chránit očkováním, lymská borelióza je původu bakteriálního, léčí se antibiotiky a preventivní očkování proti ní dosud neexistuje.
Boreliózu často provází bolesti svalů, kloubů, hlavy, únava nebo zvýšená teplota. Pokud se neléčí, může zapříčinit i poškození kůže, nervové tkáně, srdce či kloubů. „U lymské boreliózy platí, že ji člověk může dostat pouze po kousnutí klíštětem.
Ostatní hmyz může být touto infekcí infikován, nedokáže ji ale přenést na člověka,“ vysvětluje MUDr. Dalibor Stoszek, praktický lékař pro dospělé z Canadian Medical.
V případě klíšťové encefalitidy virus během krátké doby proniká místem kousnutí dále do organismu a postupně může postihnout mozek a mozkové blány.
„U lidí nad 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a rovněž riziko trvalých následků je vyšší než u mladších pacientů,” říká MUDr. Dalibor Stoszek.
Mýtus o klíšťatech
Častým omylem je, že klíšťata přenáší nemoci hlavně v létě. Klíšťata ale „útočí“ celý rok – jejich nejvyšší aktivita je pozorována v období od března do června, a poté dále na podzim.
Ostražití bychom měli být až do příchodu prvních mrazů, neboť klíště bývá činné už při teplotách kolem 5 °C. Ideálními podmínkami pro něj je kromě dostatečné teploty také vlhkost vzduchu.
Když dojde k infikování
K přenosu viru klíšťové encefalitidy dochází již po 2 hodinách od přisátí. Inkubační doba se pohybuje mezi 1 až 3 týdny. Ve výjimečných případech může nemoc proběhnout bez příznaků, ale typicky má encefalitida dvě fáze.
První, tzv. chřipková fáze, trvá 3 až 5 dní a je doprovázena bolestmi hlavy, kloubů, svalů, teplotou, nechutenstvím, nevolností či únavou. Zhruba dvě třetiny nakažených se zotaví již po této fázi bez dalších následků. U zbylé třetiny následuje tzv.
období klidu, které trvá 1 až 20 dní, a po něm druhá fáze.
„V druhé fázi, která trvá mezi 2 až 3 týdny a začíná typicky náhle vzniklou vysokou horečkou, se objevuje světloplachost a velké bolesti hlavy, poruchy hybnosti svalů, zvracení, v nejtěžších případech poruchy vědomí a křeče.
Hrozí i trvalé následky, jako například chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, soustředění a rovnováhy, deprese, třes či obrna svalů,“ popisuje MUDr. Dalibor Stoszek.
Pokud na sobě pozorujete změny na kůži po přisátí klíštětem, případně výše uvedené příznaky infekce, kontaktujte svého praktického lékaře.
Obrátit se můžete také na lékaře ze služby Lékař online 24/7, se kterým se můžete spojit prostřednictvím chatu nebo videohovoru.
Jak se proti encefalitidě chránit?
Nejúčinnější prevencí je očkování. To lze absolvovat kdykoliv v průběhu roku, tedy nejen před začátkem klíšťové sezóny, jak mnozí mylně předpokládají, a to postupně ve třech dávkách. První přeočkování se doporučuje po 3 letech, další pak každých 3 až 5 let.
Součástí prevence onemocnění jsou i režimová opatření – vhodné oblečení do přírody pokrývající celé tělo, používání repelentů, okamžité odstranění klíštěte a dezinfekce místa kousnutí.
Zjištění protilátek
Hladinu protilátek proti klíšťové encefalitidě a proti lymské borelióze si lze snadno nechat ověřit. „Protilátky proti borelióze mají jen informativní charakter, že jsme se s nemocí setkali, ale nechrání nás proti další infekci.
U klíšťové encefalitidy nás naopak protilátky chrání,“ vysvětluje MUDr. Stoszek.
Speciální laboratorní vyšetření nabízejí EUC Laboratoře.
Balíček „Klíšťová encefalitida – protilátky“ poskytne informaci o tom, zda je naše obranyschopnost po očkování stále dostatečná, a nemusíme tak zbytečně zatěžovat své tělo ve chvíli, kdy to ještě není potřeba.
Případně nám odhalí nízkou hladinu protilátek, a tudíž nutnost včasného přeočkování. Laboratorní vyšetření stojí 423 korun a jeho výsledek je známý za týden.
