Nejcennější součást českých korunovačních klenotů je výsledkem mravenčí a precizní práce krále a císaře Karla IV. a jeho nejlepších klenotníků. Zbožný panovník dbá na to, aby byla koruna magickým artefaktem.

Relikvií, jež v sobě skrývá zvláštní sílu a symboliku. Dnes můžeme přesvědčivě říci, že tento záměr se mu povedlo naplnit nanejvýš dobře.

Svatováclavská koruna spočine v průběhu dějin na hlavách většiny českých králů od Karla IV. (1316–1378) až po Ferdinanda V. Dobrotivého (1793–1875). Zlatá krása osázená nejdražšími kameny se stane symbolem české státnosti.

Nádherný klenot ale svým vzhledem tak trochu klame. Obestírá ho totiž jedna ošklivá kletba a nespočet legend a tajemství. Skutečně zemřel její mocí zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich (1904–1942)?

Kletba pro neoprávněné nositele koruny

Jde o jednu z nejznámějších českých legend a pověstí. Nebo chcete-li, o kletbu. Již odedávna se traduje, že když si svatováclavskou korunu nasadí na hlavu někdo, komu to nepřísluší, do roka zemře.

A jako ukázkový příklad slouží již několik desítek let případ nacistického pohlavára Reinharda Heydricha.

Ten se vší pompou 19. listopadu 1941 přijíždí na Hrad ve funkci zastupujícího protektora českých zemí v doprovodu státního prezidenta Emila Háchy (1872–1945).

Nemocný protektorátní prezident zakrátko předává klíče od vstupních dveří Korunní komory svatováclavské kaple Heydrichovi, který si ceremoniál náležitě užívá.

Co ale tehdejší média zamlčují, je fakt, že k návštěvě komory Heydrichem a jeho syny Klausem a Heiderem dochází už několik dní předtím!

Možná na základě této skutečnosti se později objeví přesvědčení, že si Heydrich korunu nasadil. Povídačce pak dodá na důvěryhodnosti ještě film Atentát z roku 1964, kde je celá zlověstná scéna ztvárněná.

Divadlo na Hradě

Už krátce po 19. listopadu se mezi lidmi šušká, že pohlavár doplatí na kletbu, před kterou byl prý navíc varován svými nohsledy a jíž nedbal. Prokletí je připomenuto během posledních květnových dní následujícího roku.

V ostré libeňské zatáčce pod Bulovkou se dvojice Josef Gabčík (1912–1942) a Jan Kubiš (1913–1942) chystá čelního nacistu, který tudy má projíždět, sprovodit ze světa. Atentát se zprvu nezdaří a samopal útočníků selže.

Situaci nakonec zvrátí Kubišem vržená podomácku vyrobená puma, jejíž šrapnely a střepy způsobí protektorovi vážná zranění, na něž po několika dnech skutečně umírá. Kletba je tak naplněna. Tím ale tragédie rodiny Heydrichových nekončí.

Za otcem na onen svět o rok a půl později putuje i jeho syn Klaus, což jen dokazuje, že ona utajená návštěva skutečně mohla stát za smrtí obou Heydrichů.

Za vším stojí papež?

To už se fámy o prokletí šíří na plné obrátky. Objevují se další nepodložená svědectví o tom, že Heydrich si korunu nasadil nejprve na svou hlavu a poté ji předal svému synovi.

Heydrich si měl následně zhotovit kopii sedmera klíčů pro případné vyvezení koruny z Prahy do Německa. Je to ale možné? Heydrichův druhý syn totiž později po válce dosvědčí, že k žádnému nasazení koruny nedošlo.

Heider je přesvědčený o tom, že jeho otec korunu i někdejšího císaře Karla IV. ctil a vážil si jich. Ani jiné důvěryhodné svědectví o tom, že by si Heydrich korunu na hlavu nasadil, neexistuje.

Za celou kletbou zřejmě stojí papež Kliment VI. (1291–1352), který pro Karla IV. a jeho korunovační klenoty vydává zvláštní výnos. V něm varuje před neoprávněnou manipulací s korunou.

„Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla!“ stojí v něm doslova. Papež tak hrozí trestem na svou dobu nejvyšším, vyloučením z řad církve. Jestli spadá do hněvu všemohoucího Boha i smrt, ponechme jako řečnickou otázku.