Pokud děkujete Edisonovi za to, že si můžete večer zajít do kina, sednout si k televizi nebo si užívat svého oblíbeného filmu jakýmkoli jiným způsobem, pak byste možná měli vědět, že Edison nebyl tím, kdo vymyslel kinematograf.

Američan Thomas Alva Edison (1847–1931) je sice odmalička vynalézavý chlapík, který má na kontě 2332 patentů, ale s autorstvím některých vynálezů, jenž jsou mu připisovány, to není tak jednoznačné.

Kupříkladu žárovka není jeho vynálezem, ač si to mnozí myslí, protože tu jen zdokonalil a patentoval. A s filmem je to podobné. Původní myšlenka, vytvořit fonograf pro obraz, je sice jeho, se samotnou realizací však mnoho společného nemá.

V podstatě jen poskytne koncepci, prostor a prostředky svému zaměstnanci, skotskému vynálezci Williamu Dicksonovi (1860–1935). A ten nezklame. Paradoxem je, že když poprvé dopisem žádal Edisona o zaměstnání, byl odmítnut a na přijetí si musel počkat čtyři roky.

Edison si připisuje zásluhy

Právě Dickson je tím, kdo v letech 1889 až 1891 na základě existujících přístrojů sestrojí první filmovou kameru, kterou Edison registruje pod názvem kinetograf.

Funguje na principu start-stop a přestože je poháněna motorem, větší oblibu si získá její odlehčená verze na kliku. Není tak těžká a je spolehlivější.

Pro kinetograf Dickson vynalezne také první praktický film, když rozřízne středoformátový celuloidový (70 mm) filmový pás a podélně ho perforuje. Výsledek se stává standardem, který filmaři používají dodnes.

Opakem kinetografu je pak další jeho vynález, patentovaný Edisonem pod názvem kinetoscop. Zařízení na mince ve kterém může divák, ovšem vždy jen jeden, po zaplacení sledovat film zabudovaným kukátkem.

Dickinsonův pozdrav

První „představení“, dá-li se tak koukání kukátkem do krabice nazvat, se koná roku 1891 v New Jersey a prvním filmem je Dickson Greeting, ve kterém vynálezce zdraví diváka s kloboukem v ruce.

Poté začínají po celé Americe vznikat kinetoskopové provozovny, do kterých se lidé jen hrnou.

A Edison, aby uspokojil poptávku, vybuduje první filmové studio nazvané Black Mary (Černá Mary), kde natáčí desítky krátkých, většinou půlminutových filmů, které lze většinou opakovat ve smyčce.

Jako třeba Kýchání Freda Otta, kde míněný Fred šňupne, kýchne a to je všechno. Stačí vhodit 25 centů a přiložit oko ke kukátku. Úspěch zaručen.

Dickinosonův odchod.

V roce 1895 dochází mezi stvořiteli filmu k neshodám, které končí Dicksonovým odchodem a Edisonovou poněkud neférovou snahou popřít jeho podíl na vynálezu kinetografu a kinetoskopu.

I jeho vinou tak Dickson, který se v roce 1911 stáhl do ústraní, umírá aniž by se dočkal uznání.