Skip to content

Když Sověti zažijí svůj Vietnam

Sovětská invaze do Afghánistánu ovlivní celý svět. Nehostinná země se dostane do rozvratu, který trvá takřka dodnes a stává se líhní teroristických buněk. Deset let trvající boje tlačí SSSR do izolace, úspěch se navíc nedostavuje.

Ke konfliktu dochází krátce po afghánském převratu, kdy se vlády ujímá marxistická Lidová demokratická strana Afghánistánu. Ta je ale v zemi značně cizorodným prvkem, většina chudého obyvatelstva s marxismem nemá nic společného a většinově uznává islám.

Lid se začne bouřit a Sovětský svaz vycítí příležitost. Vtrhne do země a komunisty podpoří.

Plán sovětské invaze do nehostinného Afghánistánu. Tmavě šedou jsou označená místa, která Sověti dokázali dostat pod svou kontrolu.

Sověti narazí na tuhý odpor Proti nim stojí Američany podporovaní mudžáhidé. Sovětské velení si je jisté, že zemi zlomí a získá pod svůj vliv během několika dní. Víc už se ale mýlit nemůže… Do obtížného terénu afghánských hor a polopouští posílá Sovětský svaz v prvním sledu téměř 100 000 vojáků.

Trnem v oku se sovětské jednotky stávají obyčejným Afgháncům, mudžáhidům, Pákistánu, Íránu, Egyptu i Saudské Arábii.

Sověti si svou techniku v podobě tanků a helikoptér „vyplýtvaly“ v zemi, kde proti nim stálo více rozličných stran.

Přispěje ke zhroucení obra Sovětské angažmá vyčerpává státní pokladnu a nový lídr Michail Gorbačov (*1931) začíná tušit, že situace je velmi vážná. Vojska stahuje na počátku roku 1988. Celá akce stojí život asi 15 000 vojáků a příslušníků rozvědky a samotný Afghánistán má nejprve do roku 1992 prosovětské vedení, následuje období nadvlády islamistického hnutí Tálibán.

Invaze je také jedním z mnoha hřebíčků do rakve Sovětského svazu.

Foto: Shutterstock, Wikimedia
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …