Ve středu 9. června 2004 je v Litovli, malém městě v Olomouckém kraji, dusno a poprchává. Je to ale doslova klid před bouří. Po půl páté odpoledne se městem prožene tornádo o rychlosti asi 280 km/h. Celá událost sice trvá jen 20 minut, škody na majetku jsou ale nedozírné.
Stržené střechy, rozbitá okna, vyvrácené stromy i betonové sloupy, poničené zdi, převrácená auta, celková škoda odhadovaná na 100 milionů Kč. Taková je bilance jednoho z nejhorších tornád, které se Českou republikou prohnalo.
Naštěstí se všechno obešlo bez obětí na životech, i když se někteří obyvatelé Litovle s tím svým už málem loučili. Do města se okamžitě sjedou profesionální i dobrovolní hasiči z celého okolí, krizový štáb, sklenáři a nakonec i příslušníci armády.
Statici rozhodnou, že z jedenácti narušených domů musejí být dva zbourány. Město se z ničivého tornáda vzpamatovává ještě dlouhá léta, a i když dnes už po jeho řádění není ani stopy, místní přiznávají, že jakákoli bouřka či silnější vítr s sebou vždy přinesou zpět i nepříjemné vzpomínky.
Ničivá tornáda v minulost
Tornáda se nevyhýbala českým zemím ani v minulosti. Nejstarší zmínku nalezneme v Kosmově kronice, kde se píše o tornádu, jež v roce 1119 postihlo Vyšehrad. I když litovelské tornádo nadělalo pořádnou spoušť, do těch nejničivějších v historii má přece jen daleko.
V květnu 2013 se například americkým státem Oklahoma prožene tornádo, které zničí celé čtvrti města Moore. Obyvatelé jsou varováni 16 minut před začátkem větrného řádění, mnoho z nich se ale schovat nestihne.
Tornádo si tehdy vyžádá 91 obětí. Největší počet tornád je bezesporu v USA, nejsmrtelnějším však zůstává bangladéšské Daulatpur–Saturia z 26. dubna 1989. To zasáhne území o délce 80 kilometrů, kde většinou stojí chudinské slumy.
Ubohé domky jeho nápor nevydrží, a tak 80 000 lidí přijde o své domovy. Počet obětí šplhá k třinácti stovkám a dalších 12 000 je zraněno.
