Na některé „kdyby“ vlastně ani nemá smysl hledat odpověď. Týkají se situací, které snad nikdy na světě ani nastat nemohou.

Ale co kdyby přeci jen náhodou?

Kdyby všichni byli neplodní…

Ve světovém průměru v současnosti jedna žena porodí 2,44 dětí. Ovšem až 20 % párů má vážné problémy počít vůbec nějaké. A číslo stále roste. Co by se stalo, kdyby se jednou stali neplodnými úplně všichni?

Realita za 50 let?

Scénář číslo jedna je jasný. Zhruba do sta let by veškeré lidstvo vymřelo! Jak bude ale vypadat takový končící svět?

Nepříliš optimisticky to vidí tvůrci amerického filmu Potomci lidí (2006), představující si Zemi v situaci, kdy se už 19 let nenarodilo jediné dítě.

Lidstvo tušící svůj skon začne vést nezřízený způsob života, společnost se mění v nezvladatelnou anarchii…

A co umělé oplodnění? Pokud by všechny lidské pohlavní buňky ztratily schopnost reprodukce, nefungovalo by! Lidé by se museli začít klonovat!

Že se takové situace bát nemusíme? Řada odborníků varuje, že počet spermií u mužů již poklesl o více než polovinu.

Biolog Hagai Levine z Hebrejské univerzity na základě rozsáhlého výzkumu v roce 2017 dokonce dochází k závěru, že se lidstvo (prozatím mužská populace) stane neplodným do 50 let.

Kdyby se všichni stali vegetariány…

Vášniví masožravci to možná nevnímají, ale počet vegetariánů a veganů stále stoupá. V současnosti nejí maso zhruba miliarda lidí, jakékoliv živočišné produkty odmítá asi 80 milionů. Jak by to vypadalo, kdyby se na rostlinou stravu najednou dali úplně všichni?

O hamburger méně

Zdravotní stránku teď vynechme, zajímá nás globální efekt. Podle statistik The World Counts se na světě se každoročně zkonzumuje 350 milionů tun masa a živočišných produktů.

Uspokojit všechny strávníky ale není zadarmo. Třeba vykrmit jedno prase vyžaduje o 75 % energie více než vypěstovat stejnou hmotnost kukuřice! Celková živočišná výroba údajně stojí až za třetinou vyprodukovaných skleníkových plynů.

Postgraduální studentka Hannah Pamula z univerzity v Krakově nedávno vypočetla, že pokud by se celý svět rozhodl pro úplné veganství, do roku 2050 by emise klesly až o 70 %. Pokud bychom se stali pouze vegetariány, bylo by to 63 %. Ani na to si netroufáte? Nevadí, pomůžete i vynecháním jednoho hamburgeru týdně.

Kdyby už nikdy nikdo nezemřel…

Podle světových statistik Worldometers se na konci roku 2021 na světě denně narodilo zhruba 383 tisíc dětí. Pouze 161 tisíc lidí za den zemřelo. Celková populace, která činí již 7,9 miliard, tak den ode dne roste. A co kdyby najednou v kolonce úmrtí byla odteď stále jen nula?

148 miliard za 1000 let

Kdybychom pokračovali ve stejném tempu, za měsíc na Zemi přibude 11,5 milionu lidí, za rok 140 milionů, za 10 let téměř 1,4 miliardy!

Už podle dnešních odhadů Organizace světových národů má být na Zemi do roku 2100 asi 11 miliard obyvatel. Pokud by ale do té doby nikdo nezemřel, dosáhli bychom tohoto čísla ještě před rokem 2050. Odteď za 50 let by se počet lidí na planetě zdvojnásobil! A za 1000 let?

Pokud si odmyslíme mnohonásobně více válek, omezení svobody či totální vyždímání nerostných surovin, kolonizace vesmíru by teoreticky stále nebyla nutná. Ještě v roce 3022 by při populaci téměř 148 miliard na každého zbylo asi 1000 m2 pevniny. Tedy o něco málo více než 2 basketbalová hřiště vedle sebe.

Kdyby všichni lidé vypadali stejně…

Podíváte se do zrcadla a vidíte sebe. Vyjdete ven a na chodníku vidíte také sebe. Ale žádné zrcadlo tu není! Na přechodu, v autobusu, v obchodě jste také vy… Omyl, to jen všichni okolo vás vypadají úplně stejně!

Továrna místo porodnice?

Pokud bychom jednou všichni vpadali jako vyrobení podle jedné šablony, nastal by možná trochu chaos. Jména už by nám nestačila, ale každý by měl své „výrobní číslo“. Nejlépe ve formě čipu, ukrytém pod kůží či v mozku.

Jak ale poznáte, koho v davu lidí vlastně znáte? To problém nebude – jakmile se váš čip už někdy setkal s jiným čipem, vše si zapamatuje a při setkání vám nahlásí potřebné informace.

Navíc u lékaře, na letišti nebo na přijímacím pohovoru o vás budou všichni vědět vše i beze slov!

Taková budoucnost nás podle řady vizionářů jednou čeká stejně. Není tedy vzhled už jen nepodstatný detail? Někteří by možná přivítali, že ve světě identických lidí by konečně nikdo neřešil, jak vypadá.

Možná by zmizela šikana, celebritami by nebyli herci a modelky, ale vynálezci a vědci. I když spousta jiných oblastí života, založená na lidské jedinečnosti, by asi ztratila smysl.

Kdyby všichni v jednu chvíli vstoupili do moře…

Když si vlezete do vany naplněné po okraj, voda přeteče. Pokud vejdete do moře, nestane se nic. Ale kdyby do moře v jednu chvíli vstoupili úplně všichni lidé na Zemi?

Mravenci ve vaně

Představme si veškerou vodu v oceánu jako obří vanu. Aby se nám taková vana vešla do koupelny, musela by mít místnost rozlohu minimálně 361 milionů km 2!

Průměrná výška všech lidí (včetně dětí) se většinou uvádí okolo 152 cm a jeden člověk by tak ve vodě zabral objem cca 0,9 m2.. Pokud bychom počítali, že se každý ponoří zhruba polovinou těla, jako když sedíme ve vaně, bylo by to 0,45 m2.

A když si do té gigantické vany naráz sedne současných 7,9 miliard lidí? Hladina oceánů by stoupla asi o 0,0003 cm. Což je tloušťka jen několika málo lidských vlasů.

Kdyby všichni mluvili stejným jazykem…

„…sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli,“ prohlásí rozlobený Bůh poté, co se lidé rozhodnou postavit věž až do nebe. Do té doby mluvili podle Bible všichni stejným jazykem. Dnes jich existuje asi 7 tisíc! Kdybychom všechny vyměnili za jeden, nebylo by to na světě jednoduší?

Anglicky, nebo čínsky?

Možná vám připadá, že je jazyků moc. Jazykovědcům se jich však zdá málo. Před 10 000 lety, kdy žilo na světě pouhých 5 až 10 milionů lidí, existovalo jazyků odhadem 12 tisíc!

Dnes jazyků rychle ubývá a za 100 let jich bude dle některých odhadů už jen 600! A co kdyby zbyl jeden jediný? Všichni by se domluvili, ušetřili bychom čas strávený učením a rychleji by se rozvíjely jiné vědecké obory.

Ztratili bychom však odlišnost a originalitu, protože s jediným jazykem by pomalu vznikala i jediná kultura. A také historii, protože starým pramenům by již brzy nikdo nerozuměl.

Hrozí nám taková situace? Nejčernější předpovědi už za 150 let vidí na světě jazyky pouze tři – čínštinu (dnes 1,3 miliardy rodilých mluvčích), španělštinu (471 milionů) a angličtinu (370 milionů). Který zvítězí?