Před téměř 300 lety se v Londýně spojují čtyři menší lóže do jedné a začíná novodobá historie společenství Svobodných zednářů.  Spolku obestřeného aurou elitářství, tajemných rituálů a konspiračních teorií.

Jaká je ale pravda?

Ačkoliv zárodky zednářského hnutí sahají až do starého Říma či Perské říše, za nejdůležitější datum bývá považováno 24. června 1717. Právě tehdy odstartoval zlatý věk této organizace.

Organizace postavené na úctě k řemeslu, plnění povinností muže a osvíceneckých ideálech. Založení Velké londýnské lóže spouští lavinu. O století později už najdeme lóže ve většině zemí západní Evropy.

Čeští zednáři

Ostatně vlna zednářství se nevyhýbá ani České republice.

První potvrzenou lóží je ta, kterou zakládají francouzští důstojníci pruské armády obsazující Prahu v roce 1741. S postupem času se do tohoto hnutí řadí třeba Alfons Mucha (1860-1939), František Křižík (1847-1941) nebo Edvard Beneš (1884-1948).

Dnes je u nás údajně na třiadvacet lóží, ve kterých je přes 500 lidí. Spoustu z nich pravděpodobně znáte…

Ovládají svět?

Kvůli zákazům v 18. století se ze zednářů stává spolek plný tajemných pozdravů, signálů a rituálů. Navíc spolek, který podle konspirátorů stojí za řadou historických událostí.

Ať už je to Velká francouzská revoluce, vznik USA nebo atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este (1863-1914). Dnešní zednáři nad tím ale jen vrtí hlavou.

„Svět kontrolují bankéři, ne my,“ říká například řádový mistr z amerického Ohia Stephen Jennings.