Civilní obyvatelstvo varujte dopředu ampliony, ať mají čas odejít. Nezabíjejte ženy, děti a ty, kteří se vzdají. Dva jednoduché příkazy ale vezmou v dubnu 1948 zasvé. Ulicemi palestinské vesničky Dejr Jásin poteče krev nevinných.

Koncem listopadu 1947 rozdělí Zvláštní komise OSN pro Palestinu (UNSCOP) území na dvě části. Vytoužený smír mezi Židy a Araby to ale nepřinese. Pomalu doutnající nepokoje eskalují v občanskou válku.

Obyčejní lidé chtějí jediné – žít tu alespoň trochu normální život. Vesnička Dejr Jásin je muslimská, ale s okolními židovskými aglomeracemi vychází bez problémů. Přesto se stane terčem násilí, které otřese veřejností na celé planetě. Jeruzalém, svaté město.

A také nejostřejší z trnů v patě Blízkého východu. Podle zvláštní komise má spadat pod mezinárodní správu a být tak neutrální. Jenže tohle rozhodnutí nehodlá Liga arabských států akceptovat.

Jeruzalém je pro ni nedotknutelný, ale nic jí nebrání útočit rafinovaně přímo před jeho branami. Za pomoci Arabské osvobozenecké armády město izolují od zbytku světa. Jak dlouho asi jeho obyvatelé vydrží se zásobami?

Vojenská židovská organizace Hagana, jejíž tradice sahá až do roku 1920, okamžitě spouští protiúder. Operace Nachshon cílí na arabské vesnice v okolí Jeruzaléma. Jejich zničením chce prolomit blokádu. Pravidla jsou jasná:

Zabíjet se mohou jen muži, kteří na Židy zaútočí. Civilisté navíc mají být včas varováni, aby stihli vesnice opustit. Jenže v Dejr Jásinu nepromluví respekt k plánu Hagany, ale jen touha po mstě a krvi.

9. dubna 1948 vesnici s téměř 150 domky a přibližně 600 obyvateli rozduní střelba. Bez varování. Tentokrát se akce Haganě vymkne z rukou. Do vsi totiž vtrhnou extremistické židovské skupiny Lechi a Irgun, kterou ne náhodou Británie považuje za teroristy.

Muslimové se rychle formují k odvetě. Vesnici hodlají bránit do posledního muže!

Dobře vyzbrojené židovské skupiny mají v rukou mapky, na jejich straně je i moment překvapení. Obyvatelé Dejr Jásinu v podstatě nemají šanci útoku odolat. A popravčí z Lechi a Irgunu krok za krokem postupují.

Nestarají se, kdo je uvnitř, do oken házejí odjištěné granáty, dávkami ze samopalů kropí vše, co jim stojí v cestě. V polorozbořených domcích umírají celé rodiny.

Boj s obyvateli Dejr Jásinu, který chvílemi spíše připomíná jatka, trvá nekonečně dlouhých osm hodin. Mezi domky, v ulicích i uvnitř svých bytů umírá minimálně 250 vesničanů. Obě židovské organizace ignorují také rozkaz, že nemají zabíjet zajatce.

25 zajatých popraví. Přesto obyvatelé z Dejr Jásinu vyřadí z boje třetinu útočníků!

Po vsi se schovávají vyděšené děti. Sirotky ozbrojenci naloží na korbu náklaďáku. Krve již bylo dost, pomoci jim ale také nehodlají. Zamíří k přístavu Jaffa, městu, které je považováno za jedno z nejstarších na světě.

Dnes ho na mapách najdete jako součást Tel-Avivu. Před branami Jaffy vysadí 55 dětí – a nechají je svému osudu. Naštěstí je zachrání bohatá Arabka Hind al-Husennini (1916–1994).