V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku jsou většinou vyvolány viry.
Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie.
Na téma zda antibiotika (ATB) brát, či nebrat odpovídá MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.
Na jaké typy onemocnění zabere léčba pomocí ATB?
ATB jsou určena především k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Ne v každém případě jsou ale potřeba. Řada bakteriálních infekcí léčených jen ambulantně obvykle není příliš závažná.
Mnohdy spontánně ustupují i bez ATB. Proto je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika antibiotické terapie.
Na co jsou ATB předepisována nejčastěji?
Především k léčbě infekcí dýchacích a močových cest nebo kůže a měkkých tkání. A právě u respiračních infekcí jsou ATB nejčastěji užívána nevhodně, protože většina z nich je vyvolána viry.
Jenže odlišení virové a bakteriální infekce může být někdy zapeklité. U močových infekcí se uplatňují dominantně bakterie, ale často bývá chybně léčen pouhý nález bakterií v moči u pacientů, kteří nemají žádné symptomy.
V případě kožních infekcí je třeba stanovit, zda nepostačuje pouhá lokální terapie, či zda je opravdu nezbytné podat ATB celkově.
Existují nějaké symptomy, které napovídají, že je třeba nasadit ATB?
Odpověď bohužel nejde zjednodušit, protože např. samotná přítomnost horečky nenapovídá o původci infekce. Horečku totiž může vyvolat jak bakteriální infekce (např. zánět ledviny či zápal plic), tak i infekce virová (např. chřipka či covid-19).
Navíc horečka u dětí bývá častým příznakem i mírně probíhajících viróz, zatímco senioři mohou trpět závažnou bakteriální infekcí, ale mohou být bez horečky.
Máte tedy nějakou radu pro lékaře, jak rozlišit původce infekce?
Sám se snažím na základě příznaků, které udává pacient, a nálezů při vyšetření stanovit pracovní diagnózu. Poté se zamyslím, jak časté je zastoupení bakterií u daného onemocnění. Podle toho buď volím léčbu jednotlivých příznaků, nebo antibiotickou terapii.
Liší se používání ATB u dětí a dospělých, nebo je princip v zásadě stejný?
V jednotlivých věkových kategoriích se odlišuje zastoupení infekčních onemocnění, na něž ATB užíváme. Např. zánět středního ucha je častější u dětí, zánět vedlejších dutin nosních u dospělých.
U dětí také musíme respektovat možné nežádoucí účinky ATB, a proto některá nelze v dětském věku užít.
