Spletité chodby krétského labyrintu se větví a zase spojují. Vymanit se z nich se zdravou kůží je takřka nemožné. „Proč jste mi raději nevyrvali srdce?“ rozlehne se obřím bludištěm.
Zdejší král sem totiž právě zavřel další oběť. Jen co mladíkova slova utichnou, vynoří se ze tmy podivné stvoření. Tělo má lidské, ale na hlavě se mu lesknou rohy…
Po tvářích desítek dělníků se řine pot. Britský archeolog Arthur Evans (1851–1941) stojí opodál, kapesníkem si otírá orosené čelo a dívá se na rozlehlé naleziště, z něhož se začínají vynořovat ruiny prastarých budov.
V roce 1900 se mu totiž na Krétě podaří objevit pozůstatky kdysi majestátního paláce Knóssos.
„To je neuvěřitelné!“ vykřikne, když si prohlédne fresky na zdejších zdech. Hemží se to na nich totiž mohutnými býky.
Příběh o králi Mínóovi a jeho hrůzu nahánějícím synovi s lidským tělem a býčí hlavou, který je po dlouhá staletí považován za pouhý mýtus, najednou začíná nabývat reálných obrysů.
Zašije ji do kravské kůže
„To jsou mi nápady,“ odfrkne si zhnuseně řecký stavitel a vynálezce Daidalos. Podle řeckých bájí ho totiž Mínóova manželka Pásifaé pověří dost neobvyklým úkolem.
Zamiluje se do posvátného bílého býka, s nímž by se ráda spojila. Dlouho se jí to ale nedaří.
„Daidalovi tak nezbylo, než pro ni postavit speciální dřevěnou krávu, do jejíchž útrob se následně královna schovala a nechala se býkem osouložit,“ upozorňuje britský archeolog Reynold Higgins (1916–1993).
O devět měsíců později se královně narodí dítě. Velkou radost z něj ale nemá. Tělo má sice lidské, ale hlavu bohužel po otci. Když chlapce spatří král Mínós, šíleně se rozzuří. Nechá svoji ženu zašít do kravské kůže a následně usmýkat divokým býkem.
Měl zdeformovanou lebku?
Z dnešního pohledu se příběh jeví dosti bizarně a nepravděpodobně. Jeho jádro však může odpovídat skutečnosti.
Pokud by královna Pásifaé zplodila syna s jiným mužem a král se o tom dozvěděl, mohl mu příběh o smilnění s býkem posloužit k ospravedlnění královniny likvidace.
Jiné vysvětlení nabízí současná americká historička Cathy Gere, podle níž se mohl chlapec narodit s určitým postižením.
Vyděšený král se s podobou svého syna nedokázal smířit, a proto Daidalovi rozkázal postavit pod palácem obří labyrint, kam následně svého syna uvěznil. Když vyhrál ve válce s Athénami, vymínil si na nich krutou daň.
Mají mu každých devět let posílat sedm sličných panen a sedm jinochů k nakrmení Minotaura. Trest se však obyvatelům města začne rychle zajídat. Nebojácný Théseus tak monstrum usmrtí. Koho však zabil?