Kdo vyčítal císaři Karlovi Velikému pití vína?

„Nejlepší místo je tady,“ ukáže římský císař Karel Veliký na sluncem zalitý kopec na jihu Francie. Rostlinky vinné révy putují do země na jeho příkaz. Sám si chce ohlídat, aby měly správné podmínky k růstu.

Řekové připlouvají k břehům dnešní Francie. Píše se 6. století př. n. l. S sebou přivážejí i rostliny vinné révy. Když najdou úrodnou půdu, vysadí je. Snaze o to vypěstovat vlastní hrozny nahrává i skutečnost, že vázne dovoz vína z jejich vlasti.

Než se ale vinařství ve Francii uchytí, chvilku to trvá. Když si 1. století př. n. l. podrobí jih země Římané, nastává boom vinné révy. Zelenou mu později dává římský císař Probus (232–282), který vydává zplnomocnění k jeho pěstování. Domorodí Galové umění pěstování a výroby vína přejímají od Římanů.

Římský císař Karel Veliký si dá tu práci a hledá ty nejlepší svahy pro pěstování vína.

Objevuje nejlepší svahy

Pád Římské říše v roce 496 ale znamená úpadek pěstování vína. Navázat na tradici se daří až později, hlavně zásluhou mnišských řádů i prvního středověkého římského císaře Karla Velikého (742–814).

Podle pověstí právě on vytipovává pro budoucí vinice svahy v Burgundsku (na obr.), na které hodně svítí slunce. Chce pěstovat hlavně bílé víno, údajně proto, že mu jeho matka vyčítala skvrny z červeného vína na bílé košili.

O Šampaňském Dom Pérignon prohlásí francouzský král Ludvík XIV., že je to jediné víno, které se dá pít.

Zlatý věk pěstování

Za života francouzské královny Eleanory Akvitánské (1122/1124–1204) se centrem pěstování vína stává Bordeaux. Vinice v tomto kraji ale existovaly ještě před příchodem Římanů. Píše o tom v roce 56 př. n. l. římský básník Ausonius.

Burgundsko se stane krajem zaslíbeným pěstování vína.

Benediktinský mnich Dom Perignon (1638–1715) se zabývá tajemstvím šumivého vína a experimentuje s uzávěry na lahve. Vyřeší i otázku výroby bílého vína z modrých odrůd.

O víně z oblasti Champagne francouzský král Ludvík XIV. (1638–1715) prohlásí, že je to „jediné možné pití“.

Zbožný Karel IV. si obzvláště oblíbí burgundská vína. Nechává si je posílat do Čech.

Zajištění odbytu

Po připlutí do země staví Řekové osadu Massalia, která se později promění v přístav Marseille. Jeho založení se stává mocným impulsem k dalšímu pěstování vína, zejména v Burgundsku, Bordeaux a v údolí řeky Rhôny. Motivem se stává odbyt.

Ostatně, římského císaře Karla IV. (1316–1378) vychovali na francouzském královském dvoře, a proto není divu, že si zamiloval právě burgundské víno.