V královském paláci ve Versailles dostane soukromou komnatu a král Ludvík XV. (1710–1774) pro ni vykoupí uvolněný titul de Pompadour i se zámkem. Teď už se může Jeanne-Antoinette Poisson (1721–1764), nově markýza de Pompadour, stát oficiální součástí dvora.

Královna Marie Leszczyńská (1703–1768) i její syn Ludvík Ferdinand, dauphin Francie (1729–1765) jí hluboce pohrdají coby „měšťanskou cizoložnicí“, ona naopak krále dotlačí k tomu, aby se ke své choti choval lépe.

Historie si paradoxně nakonec bude pamatovat hlavně milenku. Není se co divit, vždyť tahá za nejednu nitku mezinárodního významu…

Ať si vezme Pépu

Místností se ozve dětský pláč a Ludvík Ferdinand sevře v náručí prvorozenou dcerku. Od svatby 16letého dauphina s 19letou španělskou infantkou Marií Terezou (1726–1746) uběhl rok a půl, když manželka tři dny po porodu umírá.

Stejnojmenná dcerka se nedožije ani dvou let. A bude to právě markýza de Pompadour, kdo u dvora prosadí další sňatek – se saskou princeznou Marií Josefou zvanou Pépa (1731–1767).

Dauphin na trůn sice neusedne, za to se díky tomuto sňatku stane otcem tří francouzských králů. Králova milenka ale stojí i za řadou jiných „personálních změn“.

Domluví například odvolání generálního kontrolora financí Philiberta Orryho (1689–1747) a ze svého bratra Abela Françoise Poissona (1727–1781) udělá váženého správce královských budov.

28 osvícenských svazků

U Seiny si nechá vystavět zámek Bellevue, který miluje, koupí ale třeba i pařížský Elysejský palác, který nechá přestavět. Dnes ho známe jako sídlo francouzských prezidentů. Pokud jste byli v Paříži, určitě jste viděli École Militaire, česky Vojenskou školu.

Stojí hned naproti Eiffelově věži. I za tu vděčí Francie markýze de Pompadour. Krom toho přemluví krále, ať investuje do tehdy neznámé porcelánky ve Vincennes. Ta se časem přestěhuje do Sèvres a produkuje jedny z nejžádanějších porcelánových výrobků světa.

A pak je tu slavná Encyklopedie neboli Racionální slovník věd, umění a řemesel, 28 svazkový soubor knih shrnující lidské poznání. Finančně ho dotuje navzdory králi, který projektu nevěří. Církev soubor ovšem zařadí na Index zakázaných knih.

Když se roku 1756 roztočí válečná soukolí v podstatě globální války, kterou dnes známe pod přízviskem „sedmiletá“, bude v ní mít markýza de Pompadour opět slovo. Kníže ze Soubise Karel de Rohan (1715–1787) dosáhne nejvyšší vojenské hodnosti maršála Francie.

Není divu, je dobrým přítelem královy milenky. Ta bude také iniciovat tajná setkání francouzských a rakouských diplomatů. U francouzské veřejnosti si za své všude sahající prstíky vyslouží odsouzení. Kladou jí na bedra válečné neúspěchy i finanční krizi země. Takovou moc ovšem nikdy neměla…