Domů     Kdo podpálil budovu, na kterou se Češi pracně skládali?
Kdo podpálil budovu, na kterou se Češi pracně skládali?
25.5.2023

Ohnivý kohout, jak se po staletí přezdívalo požárům, je už od pradávna obávanou katastrofou. Obzvlášť bolestivou tragédií je, když se plameny pustí do nějaké historicky či kulturně významné stavby.

V roce 1881 se chuchvalce tmavého dýmu objevily nad střechou čerstvě postaveného Národního divadla. Co toto neštěstí způsobilo?

Pozvednout český jazyk, motivovat obyvatele k národní hrdosti, a zformovat tak moderní český národ. Takové cíle si už na konci 18. století kladou mnozí významní buditelé a vlastenci v rámci českého národního obrození. Jedním z vrcholů jejich snah se stává záměr vybudovat samostatné české divadlo.

Cesta je to trnitá

Vyjednat potřebná povolení dá mnoho práce. Daří se to až v roce 1845, k samotné stavbě je ale ještě dlouhá cesta.

Vše brzdí byrokracie i fakt, že iniciátoři záměru v čele s českým historikem, politikem a spisovatelem Františkem Palackým (1798–1876) nemají dostatek prostředků.

V dubnu 1851 je proto vyhlášena první ze série sbírek, s jejichž pomocí se měla stavba nového kulturního centra české společnosti zaplatit. Trvá to dlouho, ale nakonec se to podaří.

Díky příspěvku od státu, ale i od celé řady dárců z řad obyčejných lidí, institucí i šlechticů se v květnu 1868 konečně mohlo začít stavět.

Dobové zobrazení požáru Národního divadla FOTO: Humoristické listy / Creative Commons / volné dílo
Dobové zobrazení požáru Národního divadla FOTO: Humoristické listy / Creative Commons / volné dílo

Šokující zpráva

Projekt českého architekta Josefa Zítka (1832–1909) je skutečně velkolepý a jeho stavba je náročným procesem, trvajícím třináct let.

V červnu 1881 je divadlo poprvé otevřeno na počest návštěvy korunního prince, a to premiérou zpěvohry Libuše známého skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884).

V té době se zdá, že dokončení stavby už nic nezabrání a že se český národ konečně dočká důstojného kulturního zázemí. Po jedenácti představeních je budova znovu uzavřena, aby mohly být provedeny poslední práce.

Jenže 12. srpna 1881 se přihodí něco, co celou zemi uvrhne do smutku. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního.

K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu a maminka jak v koutku plakala,“ popisuje ten moment český spisovatel Jaroslav Kvapil (1868–1950).

Poslední šance na záchranu

Jako první si plamenů všímá hasič, který je právě na obchůzce divadlem. Urychleně spíná požární hlásič, který má upozornit nedalekou hasičskou centrálu. Jenže to je moment, kdy dochází k první zvláštní události.

Ve stejný okamžik totiž nahlašuje požár i strážník z nedaleké Poštovské ulice. Do centrály tak přichází místo obvyklého kódu v morseovce jen podivná čára, ze které nelze vyčíst, kde vlastně hoří.

Hasiče, kteří na místo přijíždí pozdě, tak předběhnou někteří dobrovolníci. Mezi prvními, kdo spatřili kouř vycházející zpod střechy, je i český sochař Bohuslav Schnirch (1845–1901).

Ten vbíhá do budovy ve společnosti stavitele Antonína Kusého (1847–1906). Muži se setkávají s hasičem a všichni tři táhnou hadici na doutnající střechu, kde chtějí začínající požár zavčas uhasit. Marně. Z hadice totiž nestříká žádná voda.

Kouře přibývá, objeví se plameny, a místo hašení tak musejí všichni tři uprchnout po hromosvodu.

Takhle vypadal interiér divadla po požáru. FOTO: Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo
Takhle vypadal interiér divadla po požáru. FOTO: Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo

Veřejnost chce odpovědi

„Slyšeli jsme onen zdrcující rachot, který se rozléhal, když obrovské těleso železného přístřeší se řítilo, když stropy se bořily a vnitřek krásné a nákladné budovy našeho znovuzrození měnil se v děsnou zříceninu,“ píšou v dalších dnech o požáru Národní listy a požadují, aby bylo vše důsledně prošetřeno a aby byly zodpovězeny některé velmi palčivé otázky.

Jak je kupříkladu možné, že se rozpoutal požár v divadle, zabezpečeném novým a velmi drahým vodovodem? V divadle, které stojí u řeky a je obklopeno asi tuctem hasičských sborů?

Podobně se kromě novin začínají brzy ptát i příslušníci vlasteneckého hnutí, mezi kterými se šíří podezření, že šlo o úmyslnou sabotáž ze strany pražských Němců. Jenže úřady se zaměří úplně jiným směrem a záhy předkládají výsledky svého vyšetřování: Za vše podle nich může nedbalost dvojice klempířů.

Byli to řemeslníci?

Faktem je, že toho dne na střeše opravdu dva klempíři instalovali hromosvod. Využívali k tomu kamínka s rozžhaveným dřevěným uhlím, s jejichž pomocí rozehřívali páječky ke spojování plechů.

Kolem půl páté odpoledne údajně kamínka uhasili, uhlíky vysypali do žlabu a zalili vodou. Jenže podle vyšetřovatelů to nestačilo. Okap se od uhlíků rozžhavil, což zapálilo dřevěné bednění střechy.

Při následujícím požáru byla zničena nejen střecha, ale i velká část vnitřního vybavení budovy.

S tímto výkladem událostí zamířila celá záležitost k soudu, který je však dodnes některými historiky považován za účelový a zaměřený na co nejrychlejší uzavření případu.

O tom, že o vině mužů bylo prakticky rozhodnuto předem, svědčí jednostranně vedené výslechy i fakt, že jejich obhájci nebylo umožněno provedení praktické zkoušky.

Pochybnosti trvají

Klempíři jsou nakonec označeni pouze za jednoho z viníků výsledné katastrofy. Požár se údajně rozšířil také kvůli špatně fungujícím hydrantům, zmatečné organizaci a nedostačující technice hasičů.

Ostatně celý incident stojí místo dlouholetého velitele pražského hasičského sboru Josefa Lammera (1812–1894). Podrobnou zprávou, popisující výše uvedené skutečnosti, je celá záležitost pro velkou část společnosti ukončena.

Čas od času se však objeví pochybnosti, zda se všechno skutečně seběhlo tak, jak to lidem tehdejší úřady prezentovaly. Jedním z badatelů, který se požárem intenzivně zabýval, byl český spisovatel a historik Miroslav Ivanov (1929–1999).

Ve své knize poukazuje na celou řadu zvláštních okolností, které se v souvislosti s požárem objevily. Co všechno na této národní tragédii nehraje?

Na své divadlo jsou Češi právem pyšní. FOTO: Jorge Royan / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Na své divadlo jsou Češi právem pyšní. FOTO: Jorge Royan / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Česko-německá nenávist

První podivnou náhodou je onen zmíněný nedostatek vody. Podle dosavadních zjištění ho způsobil znatelný pokles tlaku, ke kterému došlo z nejasných příčin toho samého dne, kdy vypukl požár.

Den předtím navíc v nedaleké vodárně prasklo potrubí, což ještě snížilo hladinu vody. S požárem si neporadila ani železná bezpečnostní opona, instalovaná v divadle. Kvůli lešení pro štukatéry se totiž nedala ovládat.

V neposlední řadě Ivanov upozorňuje na to, že jen pár týdnů před požárem došlo v Chuchli ke střetu mezi německými a českými studenty a celkové napětí mezi Čechy a Němci bylo v době požáru na samém vrcholu. A co víc:

Dvojice klempířů pracujících na střeše pocházela z německé firmy a po svém obvinění dostali prakticky jen symbolický trest. Mohl být požár jednoho z klíčových symbolů českého národního obrození nakonec přece jen založen úmyslně?

Tajemný student

Teorií o tom, co se tehdy v srpnu 1881 v divadle odehrálo, je dnes už několik. Vedle možnosti, že vše úmyslně či neúmyslně udělali zmínění klempíři, se často objevuje i teorie o německých agentech či možnost, že za vším stáli zradikalizovaní němečtí studenti.

Jistý Rudolf Štechmiler například v článku z roku 1936 tvrdil, že během svých cest vyslechl muže, který zapálení divadla přihlížel. Čin měl podle něj provést student vystupující pod jménem Kurt.

Právě on si prý sehnal klíč od zadního vchodu a láhve s petrolejem, s jejichž pomocí střechu podpálil. Štechmilerův článek se však dodnes nepodařilo ověřit a není ani jasné, co se s oním Kurtem mohlo stát.

Navzdory mnohým analýzám tak zůstává požár Národního divadla jednou z největších záhad české historie.

Foto: Aproposnix / Creative Commons / CC BY-SA 4.0, umoristické listy / Creative Commons / volné dílo, Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo, Jorge Royan / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Související články
Historie
Odkud pocházeli Hunové a proč se vydali na západ?
V roce 375 našeho letopočtu se před Evropou objevila hrozivá síla – Hunové, kteří svou zuřivostí a brutálností otřásli civilizací a vyvolali strach v srdcích lidí mnoha národů. Vpád Hunů byl jedním z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších vojenských událostí v historii starověkého světa. Útok Hunů na Evropu je jednou z velkých hádanek v historii západní civilizace. […]
Historie
Vražda Johna Lennona: Nejdřív si přišel pro podpis, pak na něj namířil zbraň!
Jedna z největších legend hudebního nebe se stala obětí chladnokrevné vraždy. Hudebníka a spoluzakladatele skupiny The Beatles Johna Lennona zastřelil jeho fanatický fanoušek Mark David Chapman. Dne 24. srpna 1981 za to byl odsouzen k doživotnímu vězení. Co ho vedlo k hrůznému činu? Osmého prosince 1980 má přes sebou John Lennon náročný den. V jeho newyorském bytě ve slavném […]
Historie
Dětství božské MM: Otec neznámý, matka v depresích
Gladys Bakerová zabouchne dveře a zamkne je. „Neboj se, neboj, budeme spolu,“ uklidňuje tříleté děvčátko schované ve velkém pytli. Je to únos se vším všudy. Dítko v pytli není nikým jiným, než budoucím filmovým idolem. Matka se ji právě pokouší získat od pěstounky Idy Bolenderové zpět do své péče… Ida si s chatrnými dveřmi za […]
Historie
Smích střídá děs: Tři nejznámější klauni světa
Zatímco ráno obskakuje děti v nemocnici, tvoří zvířata z balonků a vypráví vtipy, večer jako by se po veselém chlapíkovi slehla zem. Obtloustlý muž svou oběť sváže, sundá kalhoty a znásilní. Druhý den si opět navlékne klaunské šaty a vyrazí bavit děti jako by se nechumelilo. Tulák, který dobyl svět Kdo: Emmett Kelly Zajímavost: Prorazí i v Hollywoodu […]
reklama
věda a technika
Coober Pedy: Město, kde se žije pod zemí
Uvnitř australského vnitrozemí leží městečko, které na první pohled nevypadá nijak zvláštně, jen denní teploty tu dosahují až 50 °C a k vodě je to daleko. Tak proč žít zrovna tady? Byly zde objeveny velké zásoby opálu, které sem přilákaly tisíce nadšených hledačů. Aby ale vydrželi v tak nehostinných podmínkách, které zde během roku panují, přesunuli svá […]
Přírodní antibiotika z našich zahrádek
Stále více lidí se zajímá o nejrůznější alternativy v léčení. Nechtějí se spoléhat jen na uměle vyrobené léky, které sice slibují úlevu a pomoc při celé řadě zdravotních obtíží, ale představují i chemickou zátěž pro náš organismus. Zcela jistě existují i situace, kdy lze zdravotní problémy řešit přírodní cestou. V takových případech není hned nutné […]
Poznáte příznaky mrtvice? Až 70 % Čechů ne! A do nemocnice přijedou pozdě…
Mrtvici každý rok v Česku prodělá zhruba 25 000 lidí. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí, i když je u nás léčba mrtvice na špičkové úrovni. Zrovna na 15. května připadá Světový den proti mozkové mrtvici. Se snížením počtu případů přitom může pomoci znalost příznaků – právě ty nezná až 70 % Čechů, a proto se […]
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet […]
reklama
historie
Kníry: Dovedete si bez něj představit Chaplina?
Mrožák, angličák, kartáček, podkova, tkanička, řídítka. Druhů a variant knírů jsou desítky. A každý má minimálně jednu slavnou osobnost, která by bez něj nebyla kompletní. Knír je natolik dominantním prvkem tváře, že se v mnoha případech stává nejen poznávacím znamením, ale doslova obchodní značkou. Jeho historie dlouhá, plná vítězství i porážek. Žižka má holou bradu Vousy […]
Poslední válečná kořist: Nacistická ponorka vezla uran i plány stíhačky
Jaký byl osud německé zaoceánské ponorky typu XB? Dne 25. března 1945 se ponorka U 234 vydala na přísně tajnou misi do Japonska s exkluzivním nákladem na palubě Cestou se však její posádka dozvěděla o kapitulaci Německa, a tak se musela vzdát… Oceánská minonosná ponorka U 234 byla jednou z největších ponorek své doby. Objednávku na její […]
Věra Čáslavská: Tragédie slavné rodiny
Tragédie se bohužel nevyhýbají nikomu z nás. Platí to i o slavných rodinách umělců, vědců a sportovců. Ani zlaté medaile z olympiád a mistrovství světa nikomu nezaručují domácí štěstí.  V lepších případech to končí rozvodem, v těch horších se neshody kupí i po rozvodu. A někdy může dojít i k násilí a smrti někoho z […]
100leté výročí lázeňského speciálu: Nebeský frmol Praha – Mariánky
82 434 kilometrů. Přesně tolik nalétají letouny vtipně přezdívané lázeňské speciály. Dnes trochu nepředstavitelně létají dvakrát za den dva na trase Praha – Mariánské lázně!    V průběhu roku 1924 se v Aero, jednom z nejstarších leteckých výrobců na světě, rozběhla výroba letounu A-22, který byl využívaný jako poštovní a dopravní letoun. V letech 1925 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Za mořem do země faraonů a skvělých zážitků
nejsemsama.cz
Za mořem do země faraonů a skvělých zážitků
Chcete zažít dokonalou exotiku jen za cca 4 hodiny letu z Česka? Vydejte se do Egypta! Je magickou kolébkou starověké historie, protéká tu životodárný Nil, a navíc se na břehy Rudého moře dostanete jen za několik tisíc. Egypt je díky poloze na severu Afriky vyhlášený mírnou zimou a horkým létem. Mezi dnem a nocí sice mohou
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
epochalnisvet.cz
Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než
Bábovka se zakysanou smetanou
tisicereceptu.cz
Bábovka se zakysanou smetanou
Vláčná bábovka se hodí jako zákusek po nedělním obědě nebo jako sváteční snídaně. Potřebujete 4 vejce 1 hrnek cukru krupice 2 hrnky polohrubé mouky 1 prášek do pečiva 1 kelímek (200 g) zakys
Čerstvá manDarinka je prý téměř k nepoznání
nasehvezdy.cz
Čerstvá manDarinka je prý téměř k nepoznání
Své ctitele šokovala  zpěvačka Dara Rolins (51), když se nazvala čerstvou mandarinkou. Ačkoli patří k těm nejudržovanějším ženám v českém a slovenském rybníčku, s vráskami se nehodlala smířit a došl
Děsivá univerzita v Ohiu: Jaké síly ovládají pokoj číslo 428?
enigmaplus.cz
Děsivá univerzita v Ohiu: Jaké síly ovládají pokoj číslo 428?
Noční klid na univerzitní koleji ve městě Athens v americkém státě Ohio náhle protrhne pronikavý dívčí křik! Mladá studentka s hrůzou v očích vybíhá jen ve spodním prádle z budovy a hystericky volá o
Klášter Porta coeli: Brána do nebes leží na Moravě
epochanacestach.cz
Klášter Porta coeli: Brána do nebes leží na Moravě
Ojedinělý gotický portál není jedinou chloubou kláštera Porta coeli. Klášterní komplex s bohatou a slavnou historií nás při prohlídce přesvědčí, že tato stavba si své výjimečné místo v našich dějinách opravdu zaslouží. Založit klášter cisterciaček se rozhodl na počátku 13. století už král Přemysl Otakar I., za svého života však už nestačil učinit rozhodující krok. Postarala se
Svět ohrožuje nedostatek vody, čeká lidstvo boj o tento symbol života?
21stoleti.cz
Svět ohrožuje nedostatek vody, čeká lidstvo boj o tento symbol života?
Světu začíná docházet pitná voda. Jejím nedostatkem trpí asi čtvrtina lidí na planetě, do konce roku 2050 jich přibude další miliarda. V průběhu 20. století přitom množství vody využívané lidmi rostlo
Letní comeback nadčasových perel
iluxus.cz
Letní comeback nadčasových perel
Příběh české značky Olivie začal v roce 2017, kdy Martina Sluková a její syn Lukáš Sluka, založili společnými silami internetové klenotnictví OLIVIE.cz, které prodává velmi kvalitní a prověřené stříbr
Nikdy se už nevzpamatuju…
skutecnepribehy.cz
Nikdy se už nevzpamatuju…
Nedávno jsme oslavili pětadvacáté výročí svatby. V té chvíli by mě ani nenapadlo, že budu podávat žádost o rozvod a láska se promění v prach. Bylo to fantastické. Uspořádali jsme večírek pro naše blízké přátele. A protože bylo pěkné počasí, konal se na zahradě. Nechyběly květiny a nádherné dárky, úžasný dort, momenty plné emocí, úsměvů a přání. Láska na první pohled Potkali
Kimchi: Salát plný vitaminů
panidomu.cz
Kimchi: Salát plný vitaminů
Všichni jsme o něm už slyšeli, ovšem málokdo z nás může říct, že ho ochutnal, nebo je dokonce jeho pravidelným jedlíkem. Škoda. Kimchi totiž patří mezi pět nejzdravějších pokrmů světa. V korejských restauracích se miska kimchi automaticky podává ke každému jídlu zdarma. Přitom by se mohlo vyvažovat zlatem: výrazně snižuje špatný cholesterol, bojuje proti volným
Jak Vikingové vařili nápoj bohů?
historyplus.cz
Jak Vikingové vařili nápoj bohů?
„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě zahřeje,“ podává mu otec pohár s horkou vonící tekutinou. Mladík si přihne. Za chvíli se mu po celém těle rozlije příjemné teplo.   Brzy je pohár prázdný. Erik sáhne po dalším a také ho vyprázdní. Opilý už sotva mluví a jeho