Domů     Kdo podpálil budovu, na kterou se Češi pracně skládali?
Kdo podpálil budovu, na kterou se Češi pracně skládali?
25.5.2023

Ohnivý kohout, jak se po staletí přezdívalo požárům, je už od pradávna obávanou katastrofou. Obzvlášť bolestivou tragédií je, když se plameny pustí do nějaké historicky či kulturně významné stavby.

V roce 1881 se chuchvalce tmavého dýmu objevily nad střechou čerstvě postaveného Národního divadla. Co toto neštěstí způsobilo?

Pozvednout český jazyk, motivovat obyvatele k národní hrdosti, a zformovat tak moderní český národ. Takové cíle si už na konci 18. století kladou mnozí významní buditelé a vlastenci v rámci českého národního obrození. Jedním z vrcholů jejich snah se stává záměr vybudovat samostatné české divadlo.

Cesta je to trnitá

Vyjednat potřebná povolení dá mnoho práce. Daří se to až v roce 1845, k samotné stavbě je ale ještě dlouhá cesta.

Vše brzdí byrokracie i fakt, že iniciátoři záměru v čele s českým historikem, politikem a spisovatelem Františkem Palackým (1798–1876) nemají dostatek prostředků.

V dubnu 1851 je proto vyhlášena první ze série sbírek, s jejichž pomocí se měla stavba nového kulturního centra české společnosti zaplatit. Trvá to dlouho, ale nakonec se to podaří.

Díky příspěvku od státu, ale i od celé řady dárců z řad obyčejných lidí, institucí i šlechticů se v květnu 1868 konečně mohlo začít stavět.

Dobové zobrazení požáru Národního divadla FOTO: Humoristické listy / Creative Commons / volné dílo
Dobové zobrazení požáru Národního divadla FOTO: Humoristické listy / Creative Commons / volné dílo

Šokující zpráva

Projekt českého architekta Josefa Zítka (1832–1909) je skutečně velkolepý a jeho stavba je náročným procesem, trvajícím třináct let.

V červnu 1881 je divadlo poprvé otevřeno na počest návštěvy korunního prince, a to premiérou zpěvohry Libuše známého skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884).

V té době se zdá, že dokončení stavby už nic nezabrání a že se český národ konečně dočká důstojného kulturního zázemí. Po jedenácti představeních je budova znovu uzavřena, aby mohly být provedeny poslední práce.

Jenže 12. srpna 1881 se přihodí něco, co celou zemi uvrhne do smutku. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního.

K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu a maminka jak v koutku plakala,“ popisuje ten moment český spisovatel Jaroslav Kvapil (1868–1950).

Poslední šance na záchranu

Jako první si plamenů všímá hasič, který je právě na obchůzce divadlem. Urychleně spíná požární hlásič, který má upozornit nedalekou hasičskou centrálu. Jenže to je moment, kdy dochází k první zvláštní události.

Ve stejný okamžik totiž nahlašuje požár i strážník z nedaleké Poštovské ulice. Do centrály tak přichází místo obvyklého kódu v morseovce jen podivná čára, ze které nelze vyčíst, kde vlastně hoří.

Hasiče, kteří na místo přijíždí pozdě, tak předběhnou někteří dobrovolníci. Mezi prvními, kdo spatřili kouř vycházející zpod střechy, je i český sochař Bohuslav Schnirch (1845–1901).

Ten vbíhá do budovy ve společnosti stavitele Antonína Kusého (1847–1906). Muži se setkávají s hasičem a všichni tři táhnou hadici na doutnající střechu, kde chtějí začínající požár zavčas uhasit. Marně. Z hadice totiž nestříká žádná voda.

Kouře přibývá, objeví se plameny, a místo hašení tak musejí všichni tři uprchnout po hromosvodu.

Takhle vypadal interiér divadla po požáru. FOTO: Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo
Takhle vypadal interiér divadla po požáru. FOTO: Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo

Veřejnost chce odpovědi

„Slyšeli jsme onen zdrcující rachot, který se rozléhal, když obrovské těleso železného přístřeší se řítilo, když stropy se bořily a vnitřek krásné a nákladné budovy našeho znovuzrození měnil se v děsnou zříceninu,“ píšou v dalších dnech o požáru Národní listy a požadují, aby bylo vše důsledně prošetřeno a aby byly zodpovězeny některé velmi palčivé otázky.

Jak je kupříkladu možné, že se rozpoutal požár v divadle, zabezpečeném novým a velmi drahým vodovodem? V divadle, které stojí u řeky a je obklopeno asi tuctem hasičských sborů?

Podobně se kromě novin začínají brzy ptát i příslušníci vlasteneckého hnutí, mezi kterými se šíří podezření, že šlo o úmyslnou sabotáž ze strany pražských Němců. Jenže úřady se zaměří úplně jiným směrem a záhy předkládají výsledky svého vyšetřování: Za vše podle nich může nedbalost dvojice klempířů.

Byli to řemeslníci?

Faktem je, že toho dne na střeše opravdu dva klempíři instalovali hromosvod. Využívali k tomu kamínka s rozžhaveným dřevěným uhlím, s jejichž pomocí rozehřívali páječky ke spojování plechů.

Kolem půl páté odpoledne údajně kamínka uhasili, uhlíky vysypali do žlabu a zalili vodou. Jenže podle vyšetřovatelů to nestačilo. Okap se od uhlíků rozžhavil, což zapálilo dřevěné bednění střechy.

Při následujícím požáru byla zničena nejen střecha, ale i velká část vnitřního vybavení budovy.

S tímto výkladem událostí zamířila celá záležitost k soudu, který je však dodnes některými historiky považován za účelový a zaměřený na co nejrychlejší uzavření případu.

O tom, že o vině mužů bylo prakticky rozhodnuto předem, svědčí jednostranně vedené výslechy i fakt, že jejich obhájci nebylo umožněno provedení praktické zkoušky.

Pochybnosti trvají

Klempíři jsou nakonec označeni pouze za jednoho z viníků výsledné katastrofy. Požár se údajně rozšířil také kvůli špatně fungujícím hydrantům, zmatečné organizaci a nedostačující technice hasičů.

Ostatně celý incident stojí místo dlouholetého velitele pražského hasičského sboru Josefa Lammera (1812–1894). Podrobnou zprávou, popisující výše uvedené skutečnosti, je celá záležitost pro velkou část společnosti ukončena.

Čas od času se však objeví pochybnosti, zda se všechno skutečně seběhlo tak, jak to lidem tehdejší úřady prezentovaly. Jedním z badatelů, který se požárem intenzivně zabýval, byl český spisovatel a historik Miroslav Ivanov (1929–1999).

Ve své knize poukazuje na celou řadu zvláštních okolností, které se v souvislosti s požárem objevily. Co všechno na této národní tragédii nehraje?

Na své divadlo jsou Češi právem pyšní. FOTO: Jorge Royan / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Na své divadlo jsou Češi právem pyšní. FOTO: Jorge Royan / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Česko-německá nenávist

První podivnou náhodou je onen zmíněný nedostatek vody. Podle dosavadních zjištění ho způsobil znatelný pokles tlaku, ke kterému došlo z nejasných příčin toho samého dne, kdy vypukl požár.

Den předtím navíc v nedaleké vodárně prasklo potrubí, což ještě snížilo hladinu vody. S požárem si neporadila ani železná bezpečnostní opona, instalovaná v divadle. Kvůli lešení pro štukatéry se totiž nedala ovládat.

V neposlední řadě Ivanov upozorňuje na to, že jen pár týdnů před požárem došlo v Chuchli ke střetu mezi německými a českými studenty a celkové napětí mezi Čechy a Němci bylo v době požáru na samém vrcholu. A co víc:

Dvojice klempířů pracujících na střeše pocházela z německé firmy a po svém obvinění dostali prakticky jen symbolický trest. Mohl být požár jednoho z klíčových symbolů českého národního obrození nakonec přece jen založen úmyslně?

Tajemný student

Teorií o tom, co se tehdy v srpnu 1881 v divadle odehrálo, je dnes už několik. Vedle možnosti, že vše úmyslně či neúmyslně udělali zmínění klempíři, se často objevuje i teorie o německých agentech či možnost, že za vším stáli zradikalizovaní němečtí studenti.

Jistý Rudolf Štechmiler například v článku z roku 1936 tvrdil, že během svých cest vyslechl muže, který zapálení divadla přihlížel. Čin měl podle něj provést student vystupující pod jménem Kurt.

Právě on si prý sehnal klíč od zadního vchodu a láhve s petrolejem, s jejichž pomocí střechu podpálil. Štechmilerův článek se však dodnes nepodařilo ověřit a není ani jasné, co se s oním Kurtem mohlo stát.

Navzdory mnohým analýzám tak zůstává požár Národního divadla jednou z největších záhad české historie.

Foto: Aproposnix / Creative Commons / CC BY-SA 4.0, umoristické listy / Creative Commons / volné dílo, Jindřich Eckert / Creative Commons / volné dílo, Jorge Royan / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Související články
Historie
Od strachu k léčbě: Jak se proměnilo vnímání lesa v průběhu staletí
Dnes vnímáme les jako místo odpočinku a relaxace, ale nebylo tomu tak vždy. Středověk v něm viděl nebezpečné útočiště démonů, zatímco moderní doba objevila jeho léčivou sílu. Jak se měnil náš vztah k lesu? Lidé vždy les nevnímali jako přátelské místo Ačkoli lidé po tisíciletí žili v souladu s přírodou, les pro ně vždy neznamenal […]
Historie
Krok za krokem. Tři pochody, které zanechaly stopu v historii
Upraví si kravatu, nervózně promne prsty, a pak už je ve svém živlu. Jeho hlas se line z reproduktorů do uší shromážděných. Projev Martina Luthera Kinga z onoho srpnového dne zazní v rámci Pochodu na Washington. Ve více lidech se to prostě lépe táhne. Ať už jde o nastolení nového režimu, upozornění na nerovnost ve společnosti či zkrátka […]
Historie
Zlatá ponorka I-52: Ztracený poklad nacistů v hlubinách Atlantiku
V temných vodách Biskajského zálivu odpočívá jeden z největších neobjevených pokladů druhé světové války – japonská ponorka I-52 přezdívaná „Zlatá“. Na její palubě měly být tuny zlata určené pro nacistické Německo, ale i tajné dokumenty, které by mohly změnit pohled na historii. Co se skutečně skrývá v tomto ocelovém sarkofágu pět kilometrů pod hladinou? Lokalita: Biskajský […]
Historie
Patřil držitel císařské medaile k šarlatánům nebo seriózním vědcům?
Ačkoliv Michael uveřejnil ve svém traktátu řadu zajímavých poznatků, na evropských dvorech předvádí spíše podvody šikovně maskované iluzionistickými efekty.   Alchymie se stane koníčkem Michaela Sendivoje (1566-1636) už v dobách jeho studií.  Už v roce 1594 se Polák objevuje v Praze, kde působí na dvoře Rudolfa II. Seznámí se s bohatým měšťanem Ludvíkem Korálkem z Těšína, kterému prý podivuhodným bílým […]
reklama
svět zločinu
Bonnie a Clyde: Láska, která psala dějiny zločinu
Jejich jména se stala synonymem pro romantizovaný zločin. Bonnie Parkerová a Clyde Barrow – milenci, kteří během Velké hospodářské krize terorizovali Ameriku. Jak začal jejich příběh a proč dodnes fascinují svět? Kdo by neznal Bonnie a Clydea, legendární zločinecký pár z období velké hospodářské krize? Jejich dramatický příběh fascinuje veřejnost dodnes a mnoho lidí slavné […]
Nejhorší masová vražda v dějinách Spojených států
Samozvaný mesiáš Jim Jones (1931–1978) založil v Indianapolis v 50. letech křesťanskou sektu Chrám lidu, jejímž prostřednictvím kázal o rovnosti a bojoval proti rasismu. Na první pohled to vypadalo téměř skvěle, tak proč ten tragický konec? Ačkoli byl Jones běloch, během několika let získal do svých řad tisíce stoupenců, zejména Afroameričanů. Sám Jones v roce […]
Watergate: Opravdu velký průšvih
Tajná skupina, zřízená republikánskou stranou, má i tajné kódové označení: Instalatéři. „Utahujeme šrouby,“ zní jednoduché vysvětlení. Skupinu tvoří bývalí agenti CIA a FBI a pár kubánských emigrantů. A mají vysoce důležitý úkol: udržet prezidenta u moci. Ale dopadne to jinak. V recepci hotelu Watergate zazvoní v noci telefon. Rozespalý muž, který se nepředstaví, zní rozmrzele. „Pošlete naproti […]
Maják spravedlnosti uprostřed chaosu. 3 šerifové na Divokém západě
Napětí by se dalo krájet. Jako myška vklouzne do potemnělého stavení, kde by se měl nacházet obávaný zločinec. „Kdo je to?“ protne vzduch otázka položená španělsky. Strážce zákona ho okamžitě pozná a místo odpovědi bez váhání vystřelí. Nasadit klobouk, zářivou hvězdu a samozřejmě kolt za pas. Povolání šerifa je velice nebezpečné, a proto se na […]
reklama
zajímavosti
Pranostiky a přírodní pozorování: Jak předpovídali počasí naši předkové?
Dříve lidé neměli družice ani radary, ale dokázali předpovědět počasí s překvapivou přesností. Jaké triky používali a proč některé pranostiky fungují dodnes? Dříve lidé pozorovali oblohu, zvířata a měli po ruce pranostiky Jak to s plánováním podle předpovědi počasí měli naši předkové? Paradoxně byli na těchto informacích existenčně závislí více než my. Šlo jim o […]
Petrichor: Proč milujeme vůni vzduchu po dešti?
Když se po dešti znovu vyjasní obloha, není to jediný důvod k radosti. Většina z nás si s chutí užívá také zvláštní vůni ve vzduchu. Je nám tak příjemná, že se na ni zaměřili i výrobci a návrháři parfémů. Obvykle si ji spojujeme s čistotou, ale mají ji na svědomí bakterie. Ukazuje se, že to […]
Gelmerbahn: Nejstrmější lanovka Švýcarska, kde adrenalin teče jako horský potok
Otevřený červený vagon visící nad propastí, sklon až 106 % a žádné bezpečnostní pásy – to je Gelmerbahn, druhá nejstrmější lanovka světa ukrytá v srdci švýcarských Alp. Původně sloužila jako nákladní výtah pro stavbu přehrady, dnes nabízí jeden z největších adrenalinových zážitků v Evropě. Odvážíte se usednout do tohoto vláčku, který vás vyveze k tyrkysovému […]
Tajemství houslí: Jak vzniká dokonalý smyčcový nástroj?
Housle jsou jedním z nejkrásnějších a nejsložitějších hudebních nástrojů. Jak se vyrábějí a co dělá jejich zvuk tak jedinečným? Housle patří do rodiny smyčcových nástrojů a jsou jejím nejmenším členem. Jejich rozšíření v hudebním světě přineslo 17. století. Napomohl tomu i Claudio Monteverdi (1567–1643), který vedle patnácti viol využil ve své partituře pro operu Orfeo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz