Američané nikdy nepřistáli na Měsíci. Ale na druhou stranu si mocenská elita na Měsíci buduje tajné základny, kam se uchýlí, až na Zemi vypukne válka. Ano, byť si vyznavači konspiračních teorií mnohdy odporují, s klidem své bludy šíří hlavně po internetu dál.

Ba co víc, mnohdy je šíří s fanatismem blízkým náboženskému fundamentalismu. Kdo jim odmítá věřit, je ovce, která je ovládána mocnými hráči kdesi v temném zákulisí. Přičemž některé z konspiračních teorií mohou být velmi nebezpečné.

Například ta, která tvrdí, že očkování způsobuje autismus. Nebo ta, podle které vládnou světu Židé. Právě na jejím základě docházelo v Rusku k mnoha pogromům s desítkami mrtvých lidí. O pozdějším Holocaustu ani nemluvě.

Proč lidé věří nesmyslným konspiračním teoriím? Inu, svět je komplikovaná záležitost, a v těchto hypotézách mohou někteří jedinci najít víru, oporu a také výmluvu, proč se jim v životě nedaří.

Kromě toho se šíření podobných myšlenek stalo součástí propagandy některých zemí, které nemají daleko k totalitarismu. Vědci z Nizozemska se nyní zaměřili, jací jsou vlastně lidé, kteří konspirační teorie vyznávají.

Z hlediska vyznávaných politických názorů se ukázalo, že konspiračním teoriím nejvíce věří lidé, kteří se hlásí ke krajní pravici či krajní levici.

Možná to zní zvláštně, ale jedna z politologických pouček říká, že oba extrémy mají víc společného, než se na první pohled může zdát.

„Lidé na pravém i levém okraji politického spektra mají sklon přilnout ke svému vidění světa natolik skálopevně, že pak politické ideje, k nimž se upínají, vnímají jako jediné řešení problémů společnosti,“ uvedl psycholog Jan-Willem van Prooijen.

Vědci pro svá data provedli celkem čtyři výzkumy, tři v Nizozemsku a jeden v USA. Lidé vyznávající názory kryjící se s okraji politického spektra více věřili na jednoduché recepty řešení společenských problémů.

Tyto osoby rovněž tvrdily, že za pohybem světa stojí spiknutí mocných. „Pro některé lidi je jednodušší věřit konspiracím, než akceptovat skutečnost, že svět je složitější a méně předvídatelný, než jsou ochotní si připustit,“ píší badatelé ve své studii.

Lidé vyznávající tyto teorie dokážou zpochybnit cokoliv, jen ne svou oblíbenou spikleneckou hypotézu. K faktům, které konspirační teorie snadno vyvrátí, bývají slepí.

O tom, jak hluboko pod kůži se podezíravé myšlení může dostat, by mohl vyprávět italský spisovatel Umberto Eco. Ten spiklenecké hypotézy ironizoval ve svém díle Foucaultovo kyvadlo.

Řada čtenářů však knihu pochopila právě obráceně a hledala v ní důkazy o spiknutí…