Marina Raskova nejspíš nikdy netušila, že se stane vojačkou a padne v boji. Celý život miluje tanec a touží se stát baletkou. Poté, co dostuduje, pracuje v laboratoři jako chemička a nechá se naverbovat na výzkumné pracoviště do Akademie letectva.

Stane se první ženou, která na zdejší akademické půdě vyučuje. V tomto svém novém zaměstnání se také dostane k létání. Zpočátku to pro ni neznamená nic víc, než jen obyčejný koníček, avšak ukáže se, že má velký talent.

Brzy vyhrává různé aviatické závody a pokoří mnoho rekordů. Z toho důvodu se stane jednou z hlavních tváří sovětské propagandy. Setkává se dokonce s Josifem Vissariononičem Stalinem (1878–1953), který ji má v oblibě.

Ženy, které trumfují muže

Říká se, že právě na její popud povolí vznik 221. leteckého sboru sestávajícího z tří pluků ženských pilotů a mechaniků. V hodnosti plukovnice se Marina dostane do jeho vedení.

Ona a její svěřenkyně létají na dvouplošnících Polikarpov Po-2, které se vyznačují tím, že jsou velmi tiché a létají nízko, pročež jsou pro Němce opravdu obtížně zaměřitelné.

Nachthexen (noční čarodějnice), jak jednotce nacisté přezdívají, navíc podnikají nálety výhradně pod rouškou tmy. Jeden letoun unese jen šest bomb, a tak každá pilotka musí za noc absolvovat alespoň deset cest za frontovou linii.

Do konce války odlétají Noční čarodějnice 24 tisíc bojových misí a sehrají velmi důležitou roli navzdory tomu, že si svou pozici v armádě musejí mezi muži tvrdě vydobýt.

Sama Marina padne v roce 1943 při nepodařeném přistání a je prvním člověkem, kterému Sovětský svaz vystrojí státní pohřeb.