Astma – chronické zánětlivé onemocnění plic známé u dětí i dospělých napříč celým světem. Jeho výskyt v populaci dramaticky narůstá, a to i vinou zhoršujícího se životního prostředí i stylu života.

Jen v České republice postihuje kolem 10-12 % obyvatelstva. Na celé planetě dnes astmatem trpí přes 300 milionů osob. Jedná se tedy o jedno z nejčastějších chronických onemocnění vůbec.

Nákladná léčba

Podle Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR stojí léčba jednoho pacienta s astmatem kolem 7 tisíc korun ročně. Pojišťovna mezi svými klienty eviduje přes 67 850 astmatiků, celkové náklady na jejich léčbu loni přesáhly 482 milionů korun.

„Téměř 64 % této částky jde přitom na léky – na ty úlevové, záchranné a preventivní protizánětlivé podávané dlouhodobě.

Velkou část nákladů ale spotřebují i těžké astmatické stavy vyžadující hospitalizaci,“ upřesňuje tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková. Nejdražší je však léčba pacientů, kteří podstupují biologickou léčbu v centrech specializované péče.

Přestože astma nelze vyléčit, je možné ho alespoň držet pod kontrolou. Lze tak předcházet nebezpečným záchvatům projevujícím se nedostatečnou průchodností dýchacích cest, otokem sliznice a nadprodukcí hlenu, které provází výrazná úzkost a slabost.

Řada mýtů, které se s nemocí pojí, bohužel mnohým lidem trpícím astmatem brzdí pokroky v léčbě. Důkladné informování a vyvracení předsudků je proto hlavním tématem letošního Světového dne astmatu, který se každoročně slaví na počátku května.

Časté mýty o astmatu

Jaké jsou tedy nejčastější mýty o astmatu a jeho léčbě? Mnozí lidé se například mylně domnívají, že astma je nemoc vznikající v dětském věku.

Dětem z rodin, kde se již astma a alergie vyskytly dříve, mají sice zvýšené riziko, toto chronické onemocnění se ale může objevit i v dospělém nebo starším věku.

Impulzem pro jeho vznik bývá alergická rýma, atopický ekzém i negativní faktory vnějšího prostředí, jako jsou smog, plísně či cigaretový kouř.

Pacienti s astmatem se také často vyhýbají sportu v domnění, že pohybová aktivita povede ke zhoršení stavu a vyvolá záchvat.

Opak je ale pravdou – pokud je astma dobře kontrolováno, pohybová aktivita by měla být součástí léčebného režimu, protože fyzický trénink vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale i oběhového ústrojí.

Pravdou není ani to, že kontrola a léčba astmatu rovná se užívání vysokých dávek steroidů. Současná preventivní léčba astmatu je vysoce účinná a bezpečná a pro nemocného nepředstavuje žádné významné omezení ani riziko.

Spočívá především v podávání nízké dávky inhalovaných steroidů, přičemž aplikace zabere obvykle pouhou minutu jednou či dvakrát denně.