Evropa ve středověku počítala s římskými číslicemi, i když to nebylo příliš praktické. Katolická církev totiž pohlížela na arabské číslice, zahrnující i nulu, jako na podezřelé.
Počítat s nulou znamenalo téměř totéž jako obcovat s ďáblem.
Tento postoj příliš neovlivní ani ravennský biskup Gerbert z Aurillacu (kolem 950–1003), který se během studií na Araby ovládaném Pyrenejském poloostrově seznámil s arabskými číslicemi.
![Silvestr II. nulu neprosadí ani jako papež. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/08/3-38.jpg)
Nedůvěra přetrvává
Přes svoji snahu je nedokáže plošně prosadit ani jako hlava církve, když v roce 999 nastupuje na Petrův stolec jako papež Silvestr II. Naopak ho někteří lidé kvůli používání arabských číslic považují za nebezpečného satanova spojence.
Nedůvěra k nule a arabským číslicím přetrvává ještě několik staletí.
![Nula se stala mezi číslicemi postrachem. FOTO: pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/08/2-7-768x512.png)
Zákaz symbolů nevěřících
Dokonce Florentský edikt z roku 1299 říká, že bankéři nesmějí používat symboly nevěřících. Katolíci berou nulu na milost až v 15. století, kdy už je indoarabská matematika rozšířená po celé Evropě a nic jiného jim tedy ani nezbývá…