Evropa ve středověku počítala s římskými číslicemi, i když to nebylo příliš praktické. Katolická církev totiž pohlížela na arabské číslice, zahrnující i nulu, jako na podezřelé.
Počítat s nulou znamenalo téměř totéž jako obcovat s ďáblem. Tento postoj příliš neovlivní ani ravennský biskup Gerbert z Aurillacu (kolem 950–1003), který se během studií na Araby ovládaném Pyrenejském poloostrově seznámil s arabskými číslicemi.
Nedůvěra přetrvává
Přes svoji snahu je nedokáže plošně prosadit ani jako hlava církve, když v roce 999 nastupuje na Petrův stolec jako papež Silvestr II. Naopak ho někteří lidé kvůli používání arabských číslic považují za nebezpečného satanova spojence.
Nedůvěra k nule a arabským číslicím přetrvává ještě několik staletí.
Zákaz symbolů nevěřících
Dokonce Florentský edikt z roku 1299 říká, že bankéři nesmějí používat symboly nevěřících. Katolíci berou nulu na milost až v 15. století, kdy už je indoarabská matematika rozšířená po celé Evropě a nic jiného jim tedy ani nezbývá…