Jak se zrodila katedrála sv. Víta? Položení základního kamene nového svatostánku proběhne 21. listopadu 1344. Prvního stavitele, Francouze Matyáše z Arrasu (asi 1290–1352) vystřídá po jeho smrti Petr Parléř (1332/1333–1399).

První korunovaci českým králem si v nové katedrále 28. července 1420 užije Karlův syn Zikmund Lucemburský (1368–1737). Práce na katedrále přerušují husitské války a znovu se rozeběhnou až roku 1484 s příchodem Vladislava Jagellonského na hrad.

Jenže i tomu brzy dojdou peníze. Později následuje několik dalších etap výstavby, ale gotická katedrála si na své dokončení bohužel musí ještě dlouho počkat. Stane se tak až ve 2. polovině 19. století, kdy roku 1859 vzniká Jednota na dostavbu katedrály.

Na dobudování se postupně podílí architekti Josef Mocker (1835–1899) a Kamil Hilbert (1869–1933). Pro veřejnost se vysvěcený chrám otevírá 28. září 1929 na svatováclavské milénium.

Busty a těla králů

Cenná je výzdoba interiéru včetně 21 bust znázorňujících panovníky, biskupy, královny i stavitele, všechny pocházejí z Parléřovy dílny. Kaplí svatého Kříže se vchází do podzemí chrámu sv.

Víta, kde je umístěna Královská hrobka, v níž najdeme ostatky českých králů Karla IV. a jeho čtyř manželek, Václava IV. (1361–1419), Ladislava Pohrobka (1440–1457), Jiřího z Poděbrad (1420–1471) a Rudolfa II. V Colinově mauzoleu potom leží těla králů Ferdinanda I. Habsburského (1503–1564) a Maxmiliána II. Habsburského (1527–1576).

Návrat klenotů do Prahy

Schodištěm z kaple svatého Václava je přístupná Korunní komora, trezorová schránka na české korunovační klenoty.

Otevírá se jedině s pomocí sedmi klíčů, mezi jejichž držitele patří prezident republiky, předseda vlády, pražský primátor, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, pražský arcibiskup a probošt Metropolitní kapituly.

Tradice, podle které klíčů existuje přesně sedm, vznikla roku 1791, kdy se klenoty vracely z Vídně zpět do Prahy.