Pije jako duha, nemyje se, nepracuje, nechá ze vydržovat bohatým přítelem a přesto se topí v dluzích. Navíc zneužije služebnou a dítě bez milosti odloží do sirotčince. Zkrátka vzor proletáře.

Není tajemstvím, že slavný bojovník proti buržoazii není žádný Mirek Dušín. Místo aby pracoval, nechá se živit kapitalistou Friedrichem Engelsem (1820–1895).

Nepohrdne ani penězi, které mu posílají různé spolky, což ovšem nebrání přivydělávat si jako placený informátor rakouské policie a donášet na své revoluční společníky.

Že není ani chlap do nepohody, ví i jeho aristokratická manželka Jenny von Westphalenová (1814-1881). Miluje ho i přesto, že prošustruje všechny peníze a rodina je nucena žít v neuvěřitelně nuzných a špinavých podmínkách. Jedno mu však neodpustí.

I když Karel Marx (1818–1883) bouří proti kapitalistům zneužívajícím svého postavení, udělá totéž, když coby zaměstnavatel v roce 1851 zneužije služebnou.

Služebná, kterou všichni milují

Sedmnáctiletá Helene Demuthová (1820–1890) nastoupí v roce 1837 do služby v rodině vládního rady Johanna Ludwiga von Westphalena (1770-1842).

Ukáže se být velmi schopná, a tak ji v roce 1845 Caroline von Westphalenová (1779-1856) pošle dceři na výpomoc místo peněz, které po ní neustále chce Marx. Vypadá to jako dobrý nápad. Lenchen, jak jí všichni říkají, zvládá vše.

Vaří, pere, uklízí, kouzlí s financemi, umí to s dětmi, které ji zbožňují. Dokonce ani Marx se neodváží protestovat proti tomu jak vede jejich domácnost. Jenny v ní dokonce najde důvěrnici.

To se ovšem mění v roce 1850, kdy se Jenny v zoufalé finanční situaci vypraví k příbuzným s prosíkem o peníze. Nepochodí a když se vrátí, zdrtí ji zpráva, že její maličký syn Henry Edward Guy (1849-1850) před pár dny zemřel na zápal plic. Je první dítě, o které přišla a jen těžko se z té rány vzpamatovává.

Otec „neznámý“

Není to bohužel jediná rána. Lenchen je těhotná, zatvrzele však odmítá prozradit, kdo je otcem. Jeho jméno není uvedeno ani v rodném listu. Jenny sice předstírá, že věří historce o tom, že otcem je Engels, ale není hloupá.

Pochopí, že zatímco se snažila sehnat pro rodinu peníze, její manžel pohlednou služebnou sexuálně zneužil. Chápe také, že prozrazení by dalo jeho nepřátelům do rukou silnou zbraň.

A tak sice mlčí, žárlivá povaha ji však naplní vztekem, který natrvalo nabourá jejich vztah. Jak později přizná jejich dcera: „Atmosféra doma se změnila. Tušila jsem, že spolu rodiče několik let nespali, ale nechápala jsem důvod.“

Do sirotčince s ním!

Samotný viník má jasno jak s problémem naložit. Nikdy se k otcovství veřejně nepřizná, a poté, co Lenchen 23. června 1851 porodí, donutí ji, aby se dítěte vzdala a umístila do dělnického sirotčince.

Malý Frederick Lewis Demuth (1851-1929) se dostává pěstounské péče, ale ona se jediného dítěte nedokáže vzdát úplně. Často se s ním schází, samozřejmě tajně, aby Marx nic nevěděl. Vše nakonec prozradí až Engels na smrtelné posteli.

Marxovy dcery Jenny Laura (1845–1911) a Jenny Julia Eleanor (1855–1898) sice v prvotním šoku označí Engelse za lháře, ovšem jen do chvíle než Fredericka spatří. Ten totiž jakoby Marxovi z oka vypadl.

Na veřejnost se vše dostane až v roce 1962, poté co je nalezen dopis z roku 1898, kde vše popisuje Engelsova hospodyně Louise Freybergerová.