Domů     Jupiter a Neptun pod lupou: Co skrývají jejich nekonečné bouře?
Jupiter a Neptun pod lupou: Co skrývají jejich nekonečné bouře?
5.11.2025

Jupiter a Neptun, obři Sluneční soustavy, jsou dějištěm nejmohutnějších a nejtrvalejších bouří, jaké ve vesmíru známe.

reklama

Zatímco na Zemi bouřky odezní během několika hodin, na těchto planetách mohou zuřit stovky let – a svou velikostí by dokázaly pohltit celou naši planetu.

Vydáme se proto do fascinujícího světa extrémního počasí, kde se projevuje skutečná síla vesmíru.

Velká rudá skvrna: Bouře, která nikdy nekončí

Velká rudá skvrna na Jupiteru je nejznámější bouří ve Sluneční soustavě. Existuje minimálně od roku 1664 a je tak velká, že by do ní vešly tři Země.

reklama
Neptunův měsíc Triton se vymyká všem ostatním měsícům. Foto: Andrea Luck / Creative Commons / CC BY 2.0.
Neptunův měsíc Triton se vymyká všem ostatním měsícům. Foto: Andrea Luck / Creative Commons / CC BY 2.0.

Větry v rudé skvrně dosahují rychlosti až 600 km/h, což je 6x rychlejší než běžná pozemská vichřice. Tato bouře je poháněna teplem zevnitř planety a nikdy nekončí. Vědci se snaží Velkou rudou skvrnu prozkoumat a pochopit, jak je možné, že trvá tak dlouho.

Největrnější planeta ve Sluneční soustavě

Neptun je nejvzdálenější planeta od Slunce, ale zároveň je to největrnější planeta ve Sluneční soustavě. V jeho atmosféře zuří bouře, kde vítr dosahuje rychlosti až 2500 km/h! To je dokonce víc než rychlost zvuku.

Vědci si stále nejsou jisti, co tyto extrémní větry pohání, ale předpokládají, že to souvisí s teplem zevnitř planety.

Umělecká představa vesmírných sond Voyager (1977) s vnějšími světy, kolem kterých prolétaly. Popis umělce: „Tento obraz byl zadán JPL na památku mise úspěšného páru kosmických lodí Voyager k vnějším planetám. Ačkoli byl vytvořen tradičními médii, počítačové kresby byly generovány jako pomůcka pro vytvoření perspektivních prstenců ve správném měřítku pro každý svět, na kterém je také zvýrazněn jeden Měsíc. V době, kdy byla práce provedena, byly k dispozici pouze vzdálené záběry Neptunu a hypotetické „oblouky prstenců“ jsou zahrnuty modelované z dat o zákrytu hvězd ze Země. Akryl na desce pro NASA, JPL.“
Umělecká představa vesmírných sond Voyager (1977) s vnějšími světy, kolem kterých prolétaly. Popis umělce: „Tento obraz byl zadán JPL na památku mise úspěšného páru kosmických lodí Voyager k vnějším planetám. Ačkoli byl vytvořen tradičními médii, počítačové kresby byly generovány jako pomůcka pro vytvoření perspektivních prstenců ve správném měřítku pro každý svět, na kterém je také zvýrazněn jeden Měsíc. V době, kdy byla práce provedena, byly k dispozici pouze vzdálené záběry Neptunu a hypotetické „oblouky prstenců“ jsou zahrnuty modelované z dat o zákrytu hvězd ze Země. Akryl na desce pro NASA, JPL.“

Na Neptunu se také vyskytují záhadné tmavé skvrny, které jsou ve skutečnosti obrovské bouře, které mizí a objevují se. V roce 1989 pozorovala sonda Voyager 2 Velkou tmavou skvrnu, která se však v roce 1994 ztratila.

Vědci se domnívají, že tyto skvrny jsou gigantické víry, které se pohybují v atmosféře planety. I když se snažíme pochopit, co se na Neptunu děje, zůstává to pro nás velkou záhadou.

reklama
Zdroje informací: www.wikipedia.org, www.nasa.gov, www.britannica.com, www.space.com, částečně AI
Foto: Creative Commons / NASA Brian0918 / Public Domain, Andrea Luck / Creative Commons / CC BY 2.0, Commons WIkimedia / Don Davis – Donald Davis' official site / Volné dílo,
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz