Noční sovy, tedy lidé, kteří jsou vzhůru dlouho do noci, mají ve srovnání se skřivany odlišné vzorce mozkové aktivity.
Tyto rozdíly přitom mohou nočním sovám způsobovat těžkosti, pokud jsou nuceny dodržovat tradiční pracovní dobu od 9 do 17 hodin, ta totiž neodpovídá jejich vnitřním hodinám.
Vědci prozkoumali mozky nočních sov i skřivanů a zjistili, že sovy mají nižší mozkovou konektivitu, tedy míru, jak mezi sebou synchronizují různé oblasti mozku.
Dále mají noční sovy problém s udržením pozornosti, mají nižší reakční časy a jsou ospalé v průběhu pracovního dne.
To všechno je pravděpodobně způsobeno tím, že obvyklá pracovní doba 9-17 hodin zkrátka neodpovídá jejich vnitřním biologickým hodinám.
„Tento nesoulad mezi biologickým časem a společenským časem je pro noční sovy, které mají tradiční pracovní dobu, velkým problémem,“
přikyvuje Elise Facer-Childsová z Monash Institute for Cognitive and Clinical Neorisciences v australském Melbourne.
Výzkum také naznačuje, že by nesoulad mezi společenskými a vnitřními hodinami u sov mohl vést k závažným zdravotním komplikacím a v některých případech dokonce zvýšit riziko předčasné smrti.
Studie se účastnilo 38 dobrovolníků, kteří nejprve vyplnili dotazník, aby určili svůj chronotyp.
Posléze podstoupili také testy, které při různých aktivitách měřili hladiny jejich hormonů, aby svůj domnělý chronotyp potvrdili.
Vědci jim následně naskenovali mozky v odpočinkovém stavu a poté jim zadali různé úkoly v různých dnech a různých časech od 8.00 do 20.00.
Podle očekávání se ráno dařilo více skřivanům, zatímco sovy vykazovaly lepší výsledky ve večerních hodinách.
„Typická pracovní doba trvá od 9 do 17 hodin, to ale pro noční sovy znamená, že budou v ranních hodinách vykazovat horší výkon…
a vyšší ospalost po celý den,“ upozornila Facer-Childsová. „Pokud bychom jako společnost byli v otázce pracovní doby flexibilnější, mohli bychom její úpravou maximalizovat produktivitu pracovníků a minimalizovat jejich zdravotní rizika.“